Obiloviny · ZM

Sójová moučka — cena

Sójová moučka se aktuálně obchoduje za 326,72 US$ za bušl (≈ 277,87 € · 6 752 Kč) — blízko ročnímu maximu. Za posledních 12 měsíců posílila o 9,67 %, roční rozpětí se pohybuje od 271,63 US$ do 335,44 US$. Pohyb za 24 hodin je minimální (±0,05 %).

326,72 US$ / bušl

≈ 277,87 € ≈ 6 752 Kč +0,1600 US$ (+0,05 %) 24h 86 % v rámci 52týdenního rozpětí

Redakce ForexSrovnavac.cz · Data aktualizována: 30. května 2026 ·Redakčně ověřeno

Sójová moučka (ZM) cena dnes 326,72 US$ / bušl, ↑ +0.05 % (24h)

Sponzorováno · eToro

Investujte do komoditních ETF už od 50 € (1 000 Kč)

Zlato, ropa i celé komoditní sektory přes ETF — na jednom účtu, jednoduše.

✓ ETF bez poplatků ✓ Už od 50 € (1 000 Kč)

Otevřít účet na eToro

eToro je multi-assetová investiční platforma. Hodnota vašich investic může stoupat nebo klesat. Váš kapitál je ohrožen.

Graf: Sójová moučka

Interaktivní graf a 30denní přehled

7 dní

▼ −0,76 %

−2,51 US$

30 dní

▲ +2,54 %

+8,10 US$

1 rok

▲ +9,67 %

+28,82 US$

52týdenní rozpětí

271,63 US$86 %335,44 US$

Sójová moučka (ZM) 30denní graf ceny — USD, EUR, CZK

Graf Sójová moučka ukazuje, jak se cena vyvíjela v čase. Interaktivní zobrazení umožňuje přepínat časový rámec (od 7 dní po MAX), měnu (USD / EUR / CZK) a překrýt klouzavé průměry. Kliknutím na dva body změříte procentní změnu mezi danými daty.

Jak se určuje cena: Sójová moučka?

Sójová moučka se kótuje za bušl — historickou americkou míru obilí (1 bušl ≈ 27,2 kg pšenice nebo sóji, ≈ 25,4 kg kukuřice). Bušl zůstává standardem futures na obilí na Chicago Board of Trade (CBOT).

Při ceně 326,72 US$ za bušl má jedna tuna hodnotu kolem 11 991 US$. Světový obchod s obilím stále častěji vychází z tuny, ale bušl přetrvává jako jednotka tvorby ceny na CBOT — kde většinu krátkodobých pohybů řídí zprávy USDA WASDE o nabídce a poptávce.

Co hýbe cenou sójového šrotu?

Cena sójového šrotu se neurčuje jako samostatný produkt podle nabídky a poptávky. Jde o vedlejší produkt ekonomiky zpracování sójových bobů. Zpracovatel, tedy crusher, průmyslovým lisováním a extrakcí rozpouštědly přemění sójové boby zhruba na 80 % sójového šrotu a 20 % sójového oleje podle hmotnosti. Ceny obou produktů dohromady určují marži zpracovatele. Ukazatel „board crush“ je dolarový zpracovatelský spread počítaný z futures na sójové boby (ZS), sójový šrot (ZM) a sójový olej (ZL) na CBOT. Když se zlepší, zpracovatelé jako Bunge, ADM, Cargill a Cofco zpracovávají více sójových bobů. Nabídka šrotu roste a na jeho cenu vzniká tlak směrem dolů. Když se crush marže zhorší, obvykle kvůli slabším cenám šrotu nebo oleje, využití zpracovatelských kapacit klesá a nabídka se zpřísňuje.

Poptávce dominuje globální poptávka po živočišných bílkovinách. Zhruba 98 % vyrobeného sójového šrotu se používá v krmivech, hlavně jako základní bílkovinná složka pro drůbež, prasata, mléčný skot a akvakulturu. Nejdůležitějším jednotlivým faktorem je čínské stádo prasat. Čína spotřebuje asi 75 Mt sójového šrotu ročně, z velké části v krmivech pro stádo čítající stovky milionů kusů. Vlny afrického moru prasat (ASF) od velkého ohniska v Číně opakovaně měnily čínskou poptávku. Velké ztráty ve stádě následovala výrazná slabost ZM, zatímco obnova stáda měla podobně silný podpůrný vliv na cenu. Trh proto pozorně sleduje čtvrtletní údaje o počtech prasat od čínského National Bureau of Statistics (NBS) a statistiky dovozu sójových bobů přes přístavy.

Mezinárodnímu obchodu dominuje produkce argentinských a brazilských zpracovatelů. Argentina je největším světovým vývozcem sójového šrotu. Vyváží asi 32 Mt ročně, tedy zhruba 40 % světového exportu. Zpracování sóji je v argentinské ekonomice hluboce zakořeněné a export proudí přes přístavní klastr Rosario na řece Paraná. Týdenní údaje o produkci a nakládkách od CIARA (Cámara de la Industria Aceitera) a CEC (Centro Exportador de Cereales) patří mezi hlavní referenční body pro globální trh ZM. Opakující se stávky v argentinském zpracování olejnin a v přístavech jsou rizikem pro ceny v Chicagu. Brazílie s produkcí kolem 42 Mt a Spojené státy s produkcí kolem 50 Mt jsou další dva velcí hráči. Světová produkce sójového šrotu činí asi 260 Mt ročně a většinu pohltí domácí spotřeba.

Jak investovat do sójového šrotu

Fyzické vlastnictví sójového šrotu není pro retailové investory praktické. Produkt se obchoduje v průmyslových objemech, hlavně přes B2B kanály mezi výrobci krmiv a velkými zpracovateli, jako jsou ADM, Bunge, Cargill a Cofco International. Pro českého retailového investora je tržní expozice dostupná hlavně ve třech formách: CFD na sójový šrot navázané na futures kontrakt CBOT ZM, který je méně likvidní než sójové boby nebo kukuřice; futures kontrakty obchodované přímo na CBOT; a akcie zpracovatelů sóji a agrárních skupin, včetně Archer Daniels Midland (ADM) a Bunge (BG). Cargill a Cofco International nejsou veřejně obchodované společnosti. Dva regulovaní brokeři, u kterých mohou být dostupná CFD na sójový šrot a akcie agrárních firem, jsou:

30denní historie cen

Graf a denní zavírací ceny

Denní uzávěrka

30 obchodních dní

Datum	Cena (USD)	Cena (EUR)	Cena (CZK)	Denní změna
30. 5. 2026	326,72 US$	277,87 €	6 752 Kč	▲ +0,05 %
29. 5. 2026	326,56 US$	277,73 €	6 749 Kč	▼ −1,16 %
28. 5. 2026	330,38 US$	280,98 €	6 828 Kč	▲ +0,45 %
27. 5. 2026	328,91 US$	279,73 €	6 798 Kč	▲ +0,29 %
26. 5. 2026	327,96 US$	278,92 €	6 778 Kč	▼ −0,39 %
23. 5. 2026	329,23 US$	280,00 €	6 804 Kč	▲ +0,06 %
22. 5. 2026	329,03 US$	279,83 €	6 800 Kč	▲ +0,04 %
21. 5. 2026	328,89 US$	279,71 €	6 797 Kč	▲ +0,35 %
20. 5. 2026	327,74 US$	278,73 €	6 773 Kč	▼ −1,10 %
19. 5. 2026	331,39 US$	281,84 €	6 849 Kč	▼ −1,21 %
18. 5. 2026	335,44 US$	285,28 €	6 933 Kč	▲ +1,08 %
16. 5. 2026	331,84 US$	282,22 €	6 858 Kč	▼ −0,44 %
15. 5. 2026	333,30 US$	283,46 €	6 888 Kč	▲ +1,01 %
14. 5. 2026	329,96 US$	280,62 €	6 819 Kč	▼ −1,35 %
13. 5. 2026	334,49 US$	284,47 €	6 913 Kč	▲ +2,38 %
12. 5. 2026	326,72 US$	277,87 €	6 752 Kč	▲ +0,75 %
11. 5. 2026	324,28 US$	275,79 €	6 702 Kč	▲ +1,66 %
10. 5. 2026	318,98 US$	271,28 €	6 592 Kč	▲ +0,17 %
6. 5. 2026	318,44 US$	270,82 €	6 581 Kč	▼ −0,56 %
5. 5. 2026	320,22 US$	272,34 €	6 618 Kč	▲ +0,24 %
4. 5. 2026	319,44 US$	271,67 €	6 602 Kč	▲ +0,17 %
2. 5. 2026	318,89 US$	271,21 €	6 590 Kč	▲ +0,02 %
1. 5. 2026	318,82 US$	271,15 €	6 589 Kč	▲ +0,06 %
30. 4. 2026	318,62 US$	270,98 €	6 585 Kč	▼ −3,42 %
29. 4. 2026	329,90 US$	280,57 €	6 818 Kč	▲ +0,38 %
28. 4. 2026	328,65 US$	279,51 €	6 792 Kč	—

Sójový šrot: časté dotazy

Proč se sójový šrot kotuje v krátkých tunách? +

Chicago Board of Trade (CBOT, dnes součást CME Group) nastavila futures kontrakt na sójový šrot v amerických měrných jednotkách. Kotace ZM vychází z USD / krátká tuna, kde 1 krátká tuna odpovídá 2 000 americkým librám, tedy 907,185 kg. To je asi o 9,3 % méně než metrická tuna. Pro přepočet kotace CBOT na metrickou tunu se hodnota násobí koeficientem 1,1023. Zkratka „Bu“ pro bušl, která se někdy objevuje na webech, je u tohoto produktu zavádějící. Sójový šrot není obilovina a neměří se objemem. Měří se hmotností a skutečnou kotační jednotkou je krátká tuna.

Co je soybean crush a jak souvisí s cenou sójového šrotu? +

Crush je průmyslové zpracování sójových bobů. Boby se extrakcí rozpouštědly a lisováním rozdělí zhruba na ~80 % sójového šrotu a ~20 % sójového oleje. Zpracovatelská marže — souhrnné výnosy z obou produktů po odečtení nákladů na nákup sójových bobů — je ukazatel „board crush“, počítaný z futures CBOT ZS (sójové boby), ZM (sójový šrot) a ZL (sójový olej). Když se crush marže zlepší, zpracovatelé jako Bunge, ADM, Cargill a Cofco zpracovávají více sójových bobů. Nabídka šrotu roste a na ceny ZM vzniká tlak směrem dolů. Crush marže tak reguluje trh ze strany nabídky a přímo propojuje ceny sójového šrotu se sójovými boby a sójovým olejem.

Kdo je největším producentem a spotřebitelem sójového šrotu? +

Světová produkce sójového šrotu činí asi 260 Mt ročně. Největšími producenty jsou Čína (~75 Mt, téměř výhradně pro domácí použití), Spojené státy (~50 Mt), Brazílie (~42 Mt) a Argentina (~32 Mt). Ve spotřebě vede Čína kvůli krmným potřebám svého velkého sektoru prasat a drůbeže, následují EU, USA a Brazílie. Exportní trh má jiné pořadí. Argentina je největším světovým vývozcem sójového šrotu s objemem kolem 32 Mt, tedy zhruba 40 % globálního exportu. Následují Brazílie, USA a Indie. Čína fakticky nevyváží. Celou její produkci i významné dovozy pohlcuje domácí poptávka po živočišných bílkovinách.

Proč je argentinský trh zpracovatelů důležitý pro globální cenu sójového šrotu? +

Argentina zajišťuje asi 40 % globálního exportu sójového šrotu, takže využití argentinských zpracovatelských kapacit, toky přes přístavy a logistické výpadky mají přímý vliv na ceny v Chicagu. Centrem argentinského zpracování sóji je přístavní klastr Rosario na řece Paraná, kde oborová organizace CIARA (Cámara de la Industria Aceitera de la República Argentina) zveřejňuje týdenní údaje o produkci a nakládkách. Sektor je náchylný k opakovaným stávkám. Odstávky během mzdových jednání odborů pracovníků v olejninách SOEA a přístavních pracovníků se na CBOT promítají jako tržní riziko. Chování zpracovatelů ovlivňují také devalvace argentinského pesa a pravidla exportních daní známých jako retenciones.

Jak africký mor prasat (ASF) ovlivnil trh se sójovým šrotem? +

Čína spotřebuje asi 75 Mt sójového šrotu ročně, z většiny jako krmivo pro stádo prasat čítající stovky milionů kusů. Velké ohnisko afrického moru prasat (ASF) v Číně způsobilo ztrátu 40–50 % stáda. Čínská poptávka po sójovém šrotu proto prudce klesla a ceny CBOT ZM citlivě reagovaly na tržní zprávy. Obnova stáda při restartu čínského prasečího cyklu má opačný efekt a podporuje poptávku. Trh pozorně sleduje čtvrtletní údaje o počtech prasat od čínského National Bureau of Statistics (NBS). ASF zůstává opakujícím se rizikem a způsobil také lokální ohniska v jihovýchodní Asii a částech Evropy.

Co je poměr ceny kukuřice a sójového šrotu a proč je důležitý? +

Výrobci krmiv skládají krmné směsi ze dvou hlavních vstupů: energetické složky, obvykle kukuřice, a bílkovinné složky, obvykle sójového šrotu. Poměr mezi cenami těchto dvou vstupů, tedy poměr kukuřice a sójového šrotu, přímo ovlivňuje rozhodování o recepturách. Pokud sójový šrot zdraží vůči kukuřici, producenti mohou použít nižší koncentrace bílkovin nebo přidat alternativní bílkovinné složky, například řepkový nebo slunečnicový šrot. Pokud zdraží kukuřice, podíl šrotu může vzrůst. Tato substituční dynamika dává poptávce po sójovém šrotu určitou krátkodobou elasticitu a pomáhá vysvětlit, proč se ZM a ZC, kukuřičný kontrakt na CBOT, často pohybují buď stejným směrem, nebo opačně.

CFD na sójový šrot, nebo akcie agrárních firem — jaký je rozdíl? +

Obě expozice mají odlišný profil rizika a výnosu. CFD na sójový šrot navázané na CBOT ZM přímo sleduje chicagskou futures kotaci. Jde o pákový nástroj vhodný spíše pro krátkodobou spekulaci, ale likvidita je omezenější než u sójových bobů nebo kukuřice. Spready a náklady financování mohou být při delším držení CFD pozic významné. Akcie agrárních firem, například Archer Daniels Midland (ADM) a Bunge (BG), poskytují nepřímou expozici. Zpracovatelé sóji vydělávají na crush marži, takže jejich akcie nekopírují jednoduše cenu šrotu. Odrážejí zpracovatelské spready i výsledky konkrétní firmy. ADM a Bunge jsou navíc globálně diverzifikované společnosti s aktivitami v obchodování s obilím, mlynářství, bionaftě a potravinářských ingrediencích, takže pohyb jejich akcií vysvětluje trh se sójovým šrotem jen částečně.

Jak souvisí sójový šrot s evropským trhem krmiv? +

Evropa je velkým čistým dovozcem sójového šrotu. Místní produkce sóji pokrývá jen zlomek bílkovinných potřeb krmivářského průmyslu, takže evropští míchači krmiv výrazně spoléhají na šrot a boby z Brazílie a Argentiny. Důležitý je také evropský a ukrajinský non-GMO sójový šrot přepravovaný přes dunajské a černomořské logistické trasy. Cenotvorba se typicky váže na kotaci CBOT ZM, k níž se přičítají nakládkové prémie v přístavech, jako jsou Rotterdam nebo Constanta, a vnitrozemské přepravní náklady. Na bázi metrické tuny se krátká tuna z CBOT upravuje pomocí koeficientu 1,1023. Místní referenční ceny pak odrážejí měnu, kvalitu, GMO status, certifikaci a logistiku.

Další: obiloviny

Zdroje dat: USDA WASDE — Oilseeds (bilance sójových bobů a sójového šrotu) · CME Group — CBOT Soybean Meal Futures (ZM) · USDA Foreign Agricultural Service — Oilseeds: World Markets and Trade · CIARA — Cámara de la Industria Aceitera de la República Argentina