Ekonomický kalendář

Živý kalendář hospodářských událostí

Níže uvedený kalendář se automaticky aktualizuje a zobrazuje nadcházející i nedávné události spolu s očekávanými a skutečnými hodnotami ukazatelů. Jde o praktický nástroj, který pomáhá sledovat, co se na trzích chystá – a co již proběhlo.

Dopad na akcie, indexy i kryptoměny

Makroekonomická data nehýbou pouze měnovými páry. Jejich vliv sahá napříč celým spektrem finančních trhů.

Akciové trhy a burzovní indexy reagují na hospodářské zprávy často ještě citlivěji než forex. Rozhodnutí Fedu o úrokových sazbách dokáže během minut posunout index S&P 500 nebo NASDAQ o několik procent. Vyšší sazby zdražují půjčky pro firmy, což tlačí na pokles valuací – a naopak signál o uvolnění měnové politiky bývá palivem pro růst. Podobně evropský DAX nebo britský FTSE 100 výrazně reagují na data ECB a Bank of England. Čísla o inflaci, HDP nebo zaměstnanosti v podstatě určují, jakým směrem se bude ubírat měnová politika – a trhy se podle toho přizpůsobují s předstihem.

Kryptoměny dlouho platily za aktiva nezávislá na tradičních trzích, ale tato doba je pryč. Od roku 2022 se korelace bitcoinu a dalších velkých kryptoměn s rizikovými aktivy (zejména technologickými akciemi) výrazně prohloubila. Když Fed naznačí přísnější politiku, kapitál odtéká z rizikových aktiv včetně kryptoměn. Naopak měkčí postoj centrální banky přitahuje investory zpět. Data o inflaci v USA dnes rutinně hýbou cenou BTC o jednotky procent během několika hodin po zveřejnění.

Komoditní trhy rovněž nemohou hospodářské kalendáře ignorovat. Ropa, zlato i průmyslové kovy citlivě reagují na údaje o průmyslové produkci, zásobách nebo spotřebitelské poptávce. Zlato se navíc tradičně chová jako protiváha dolaru – pokud makrodata oslabí USD, zlato typicky posiluje.

Ekonomický kalendář je proto univerzálním nástrojem, který najde využití bez ohledu na to, zda se obchodují měnové páry, akcie, ETF, kryptoměny nebo komodity.

Praktické tipy pro práci s kalendářem

Samotné sledování kalendáře nestačí – je třeba vědět, na co se zaměřit a jak informace interpretovat.

Časové pásmo je jedním z nejčastějších zdrojů chyb. Kalendář výše zobrazuje časy ve středoevropském pásmu (SEČ/SELČ – Praha, Bratislava). Před každou obchodní seancí je vhodné si ověřit, zda je časové pásmo nastaveno správně, zvláště v období přechodu na letní čas.

Filtrování podle důležitosti šetří čas. Při běžném intradenním obchodování stačí zaměřit se na události se středním a vysokým dopadem. Události s nízkým dopadem většinou kurzy neovlivní natolik, aby to mělo praktický význam.

Srovnání „Forecast" vs. „Actual" je jádrem celé analýzy. Samotná hodnota ukazatele není tak podstatná jako její odchylka od tržního konsenzu. Pokud trh očekával růst HDP o 2,1 % a skutečnost ukáže 1,6 %, jde o negativní překvapení – i přesto, že ekonomika stále roste.

Pro hlubší pochopení souvislostí mezi makrodaty a pohyby na měnovém trhu je užitečné prostudovat principy fundamentální analýzy.

Centrální banky jako hlavní hybatelé trhu

Rozhodování centrálních bank o měnové politice patří mezi události s největším dopadem na forexové kurzy. Úrokové sazby přímo ovlivňují atraktivitu dané měny pro zahraniční investory – vyšší sazby lákají kapitál a posilují měnu, nižší sazby mají opačný efekt.

Mezi nejvýznamnější centrální banky sledované na forexovém trhu patří:

• Federal Reserve (Fed) – měnová politika pro americký dolar (USD)
• Evropská centrální banka (ECB) – rozhoduje o sazbách pro eurozónu (EUR)
• Bank of England (BoE) – britská libra (GBP)
• Bank of Japan (BoJ) – japonský jen (JPY)
• Reserve Bank of Australia (RBA) – australský dolar (AUD)
• Bank of Canada (BoC) – kanadský dolar (CAD)
• Švýcarská národní banka (SNB) – švýcarský frank (CHF)

Kromě samotného rozhodnutí o sazbách trhy bedlivě sledují i tiskové konference a zápisy ze zasedání (tzv. minutes), které naznačují budoucí směřování měnové politiky. Právě tento „forward guidance" často hýbe kurzy více než samotná změna sazeb.

Přehled základních hospodářských ukazatelů

Následující tabulka shrnuje nejsledovanější makroekonomické ukazatele, jejich frekvenci zveřejnění a typický vliv na měnu příslušné ekonomiky. Sloupec „Vliv na měnu dané země" vyjadřuje, co se zpravidla děje s měnou státu, který ukazatel publikuje – tedy například růst HDP v Japonsku posiluje jen (JPY), růst NFP v USA posiluje dolar (USD) a vyšší CPI v eurozóně posiluje euro (EUR).

Jak makroekonomická data ovlivňují kurzy měn

Finanční trhy fungují na principu očekávání. Cena měnového páru v sobě zpravidla již odráží konsenzuální prognózu trhu. Skutečný pohyb kurzu nastává zejména tehdy, když se publikovaný údaj od očekávání odchýlí – ať už pozitivně, nebo negativně. Například výrazně lepší čísla o zaměstnanosti v USA mohou během několika sekund posílit americký dolar o desítky pipů.

Rozlišují se tři základní stupně dopadu hospodářských zpráv na trh:

• Vysoký dopad – události schopné vyvolat prudké a okamžité cenové výkyvy (rozhodnutí o úrokových sazbách, data o HDP, zprávy o zaměstnanosti typu NFP)
• Střední dopad – ukazatele, které trh sleduje, ale reakce bývá mírnější (indexy nákupních manažerů PMI, spotřebitelská důvěra, průmyslová produkce)
• Nízký dopad – doplňková data s omezeným vlivem na kurzy (přední indikátory, dílčí regionální statistiky)

Profesionální obchodníci většinou v okamžiku zveřejnění zpráv s vysokým dopadem nemají otevřené intradenní pozice. Volatilita v těchto momentech totiž dokáže prorazit i dobře umístěné stop-lossy. Naopak menší skupina zkušených skalperů právě tyto okamžiky vyhledává.

Na co nezapomínat při sledování kalendáře

Kromě plánovaných statistik existují i neplánované události, které mohou trhy zasáhnout bez varování – geopolitické konflikty, přírodní katastrofy, nečekané rezignace klíčových politických představitelů nebo mimořádná prohlášení centrálních bankéřů. Na tyto situace se nelze připravit prostřednictvím kalendáře, ale správné řízení rizika (přiměřená velikost pozice, ochranné příkazy) pomáhá minimalizovat případné škody.

Také je dobré mít na paměti, že trh někdy reaguje paradoxně. Dobrá zpráva může vést k oslabení měny, pokud trh očekával ještě lepší výsledek. A naopak – špatný údaj nemusí způsobit propad, pokud jej investoři předvídali a již se na něj připravili. Klíčem je vždy srovnání skutečnosti s očekáváním, nikoli absolutní hodnota ukazatele.

Ekonomický kalendář představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů pro každého, kdo se pohybuje na měnových trzích. Pomáhá plánovat obchody, předcházet nepříjemným překvapením a lépe chápat, proč se kurzy pohybují určitým směrem. V kombinaci se základy fundamentální analýzy může i začínající obchodník výrazně zlepšit kvalitu svých rozhodnutí.

Upozornění: Finanční trhy podléhají neustálým změnám a termíny zveřejnění hospodářských dat se mohou měnit. Přestože je tento kalendář pravidelně aktualizován, není možné nést odpovědnost za obchodní rozhodnutí učiněná na jeho základě. Obchodování na finančních trzích je spojeno s rizikem ztráty investovaného kapitálu.