Vlna — cena

Hlavním zdrojem poptávky po vlně je čínský textilní průmysl. Podle IWTO (International Wool Textile Organisation) Čína odebírá zhruba 75 % světového dovozu vlny pro oděvní výrobu. Čínské přádelny a tkalcovny jsou největšími zpracovateli vlny na světě. Některé prémiové italské, britské a japonské továrny na oblekové látky navíc využívají polotovary příze z Číny. Týdenní aukční cena AWEX proto přímo reaguje na cyklus čínského textilního průmyslu a na kurz jüanu vůči australskému dolaru. Když slábne čínský vývoz textilu nebo se čínským továrnám plní zásoby příze, kupci ustupují a EMI může rychle klesat. Globální trh s oděvní vlnou má v přepočtu na čisté vlákno velikost zhruba ~1,1 milionu tun. Ve srovnání se světovou produkcí polyesteru kolem 65 Mt jde o úzký, ale hodnotově prémiový segment.

Nabídku určuje hlavně velikost a kondice australského stáda ovcí. ABARES (Australian Bureau of Agricultural and Resource Economics) odhaduje, že Austrálie zajišťuje asi 25 % světové produkce oděvní vlny, tedy přibližně 280 kt ročně v ekvivalentu čistého vlákna. V prémiovém segmentu jemné merino vlny jde fakticky o vedoucí podíl na trhu. Významným producentem je také Nový Zéland (~120 kt), většina jeho střiže je ale hrubší kobercová vlna. Publikace Meat & Livestock Australia pravidelně ukazují, že australské stádo ovcí, a tím i nabídka vlny, je strukturálně citlivé na dlouhé sucho, zejména ve vnitrozemí Nového Jižního Walesu a Victorie. Citlivé je také na ceny jehněčího masa: když je jehněčí ve srovnání s vlnou relativně drahé, farmáři se přesouvají k produkci masa a velikost stád může několik let klesat.

V delším období trh formuje konkurenční tlak syntetických vláken. Polyester (PET) a akryl jsou přímými náhradami vlny u koberců, čalounických textilií a levnějšího oblečení. Jsou levnější, snáze se zpracovávají strojově a mohou být barvené už před zpracováním. Podíl vlny na globálním trhu textilních vláken je dnes jen kolem 1 %; masové textilie ovládají polyester a bavlna. Obrana vlny stojí na prémiovém a udržitelném postavení. Superjemné merino (16–18,5 μm) používají italské luxusní továrny na oblekové látky, například Loro Piana, Ermenegildo Zegna a Reda, i značky luxusní pánské módy jako Brioni, Brunello Cucinelli a Burberry. Posun módy k přírodním vláknům, požadavky ESG a regulatorní tlak kvůli znečištění mikroplasty podporují poptávku po vlně mezi prémiovými odběrateli. V masové oděvní výrobě ale dál dominují syntetická vlákna.