W. D. Gann (1878–1955) vyvinul množství vlastních metod analýzy cenových grafů. Nejvíc pozornosti věnoval geometrickým úhlům, které podle něj popisují vztah mezi časem a cenou. Věřil, že se z nich dá předpovídat další cenový pohyb.
Z toho vzešly tři nástroje, které dodnes najdete v obchodních platformách: Gannova linie, Gannův vějíř a Gannova mřížka. Všechny tři stojí na poměru 1×1 a všechny tři mají stejné omezení: jejich sklon určuje měřítko grafu, které si nastavuje uživatel, ne trh.
Co vlastně Gann kreslil
Gann vycházel z toho, že čas a cena jsou v ideální rovnováze tehdy, když cena roste nebo klesá pod úhlem 45 stupňů k časové ose. Tento úhel se označuje jako 1×1 a odpovídá nárůstu o jednu jednotku ceny za každou jednotku času.
Zápis 1×1 je tedy poměr, ne geometrický údaj. Že vypadá jako 45 stupňů, je věc grafu – platí to jen tehdy, když osa X i osa Y mají stejné měřítko. Nápověda MetaTraderu to říká výslovně: aby poměr přírůstku ceny a času odpovídal úhlům ve stupních, musí mít obě osy stejné měřítko.
Devět základních paprsků tak, jak je uvádí nápověda obchodních platforem. Nejdůležitější je 1×1.
Devět úhlů a co je na nich zvláštního
Gann zdůrazňoval následujících devět úhlů, přičemž 1×1 pokládal za nejdůležitější ze všech:
| Poměr | Úhel | Poměr | Úhel |
|---|---|---|---|
| 1×8 | 82,5° | 2×1 | 26,25° |
| 1×4 | 75° | 3×1 | 18,75° |
| 1×3 | 71,25° | 4×1 | 15° |
| 1×2 | 63,75° | 8×1 | 7,5° |
| 1×1 | 45° |
Jediný přesný údaj v tabulce je 45 stupňů. Poměr 1×2 znamená dvě jednotky ceny na jednu času, tedy sklon 2 – a arkustangens dvojky je 63,43°, ne 63,75°. U poměru 1×4 je rozdíl skoro celý stupeň: skutečná hodnota je 75,96°, tabulka uvádí 75°.
Odchylka má pravidlo: všech devět hodnot jsou skutečné arkustangenty zaokrouhlené na nejbližší násobek 3,75 stupně, což je devadesát stupňů dělených čtyřiadvaceti. Tabulka je proto dokonale symetrická – 82,5 + 7,5, 75 + 15 i 63,75 + 26,25 dávají devadesát. Proč zrovna takhle, se z Gannova textu doložit nedá. Je to zpětná rekonstrukce gannovských autorů.
Pozor ještě na jednu past: označení 1×2 a 2×1 se mezi zdroji obrací. Nápověda MetaTraderu 5 přiřazuje 63,75° poměru 1×2, vlastní článek MetaQuotes na portálu MQL5 tentýž úhel přiřazuje poměru 2×1. Řiďte se proto tím, jestli je paprsek strmý, nebo plochý, ne jeho názvem.
Gannova linie
Gannova linie je úsečka nakreslená pod úhlem 45 stupňů, tedy ono 1×1 – jedna změna ceny za jednu jednotku času. Ke konstrukci stačí určit dva body.
Podle Gannova konceptu je takto skloněná čára dlouhodobou trendovou linií, stoupající, nebo klesající. Dokud jsou ceny nad stoupající linií, drží trh býčí směr. Pod klesající linií je trh medvědí. Proražení linie obvykle signalizuje zlom hlavního trendu. Když ceny během stoupajícího trendu klesnou až na tuto linii, čas a cena se podle Ganna plně vyrovnají.
Gannův vějíř
Linie vějíře se konstruují pod různými úhly z důležitého dna nebo vrcholu na cenovém grafu. Za nejdůležitější Gann i tady pokládal paprsek 1×1, ale sloužit jako podpora nebo odpor může každý z devíti podle toho, kterým směrem trh jde.
Pokud ceny spadnou pod linii 1×1, znamená to podle Ganna otočení trendu a ceny by pak měly klesnout na další paprsek v pořadí, v tomto případě 2×1.
Gannova mřížka
Mřížka je poslední z trojice a od linie se liší tím, že nekreslí jednu úsečku, ale celou síť rovnoběžných linií 1×1 v obou směrech. Vznikne tak pravidelná kosočtvercová mříž přes celý graf, jejíž průsečíky mají podle Gannova konceptu sloužit jako úrovně podpory a odporu.
Ke konstrukci se zadávají dva body, které určují velikost buňky – a tím i celou geometrii. Platí u ní tedy totéž co u linie a vějíře, jen znásobené: velikost buňky je volba, ne vlastnost trhu.
Úhly platí jen na kalibrovaném grafu
Sklon čáry na obrazovce závisí na tom, kolik ceny připadá na jeden bar. To si nastavuje uživatel.
V MetaTraderu k tomu slouží parametr Pips Per Bar, tedy počet pipů na jeden bar. Dokud ho nenastavíte, nemá deklarovaných 45 stupňů žádný vztah k datům. V TradingView se poměr ceny k baru zamyká volbou Lock price to bar ratio, která je dobrovolná a ve výchozím nastavení vypnutá.
Důsledek je nepříjemný: dva lidé, kteří otevřou stejný graf s jiným nastavením měřítka, dostanou z téhož nástroje jiné úrovně a jiné signály. Pravidlo, podle kterého se má měřítko volit, Gann nezanechal.
Co víme o spolehlivosti
Krátká odpověď: skoro nic.
Gannovy úhly nepatří mezi pravidla, která se testují v akademických přehledech ziskovosti technické analýzy – referenční přehled Parka a Irwina z University of Illinois prošel 92 moderních studií a klouzavé průměry, průrazy kanálů nebo filtrační pravidla v nich najdete, Gannovy úhly ne. Není to náhoda: metoda, u které si uživatel volí měřítko i výchozí bod, se nedá zapsat jako jednoznačné pravidlo, a co se nedá zapsat, to se nedá ani otestovat, ani vyvrátit. David Aronson na tomhle rozdílu staví celou knihu Evidence-Based Technical Analysis.
K tomu patří i původ metody, který se v článcích o Gannovi obvykle vynechává. Gann své prognózy odvozoval mimo jiné z astrologie: v materiálu pro studenta z března 1954 vyvozuje výhled na trh s kávou z planetárních aspektů. A v předmluvě ke svému románu z roku 1927 sám přiznává, že metodu záměrně zašifroval.
Znamená to, že jsou Gannovy nástroje k ničemu? Jako předpověď ano. Jako pomůcka na kreslení trendových linií z významného dna nebo vrcholu poslouží stejně dobře jako kterákoli jiná ručně vedená čára.
Údaje o úhlech odpovídají nápovědě platformy MetaTrader 5, přepočty arkustangentů jsou vlastní. Stav ověřen k srpnu 2026.