Měď — cena

Měď je nejpoužívanější surovinou mezi průmyslovými kovy. Zhruba 50 % globální spotřeby mědi připadá na Čínu, kde jsou hlavními odběrateli stavebnictví, elektrické sítě a výroba elektromobilů (EV). Elektromobil obsahuje asi 80 kg mědi, zatímco auto se spalovacím motorem zhruba 20 kg. Energetická transformace — rozšíření elektromobilů, obnovitelných zdrojů a elektrických sítí — je trvalým zdrojem poptávky. Tržní žargon označuje měď jako „Dr. Copper“, protože její cena patří k lepším ukazatelům globálního průmyslového cyklu.

Na straně nabídky dominuje těžba v Chile a Peru. Chile produkuje asi 5,5 milionu tun ročně, hlavně díky společnostem Codelco a dolu Escondida skupiny BHP. Peru produkuje asi 2,4 milionu tun. Globální těžba z dolů dosahuje zhruba 22 milionů tun ročně. Obsah mědi v rudě u velkých provozovaných dolů dál klesá. Průměrný obsah mědi spadl pod 0,5 %, zatímco před desetiletími přesahoval 1 %. Pro stejné množství kovu je tak nutné vytěžit více horniny, spotřebovat více energie a nést vyšší jednotkové náklady. To strukturálně zvyšuje nákladovou základnu.

V krátkém období hýbou cenou hlavně zásoby. Týdenní data o skladech z London Metal Exchange (LME), Shanghai Futures Exchange (SHFE) a COMEX dávají přímý obrázek o napětí na trhu. Nízké zásoby a silná data o čínské poptávce obvykle ceny podporují. Vysoké skladové zásoby a slabé indexy PMI ve zpracovatelském průmyslu mají tendenci trh brzdit. Na měď působí také dolar a globální reálné úrokové sazby, i když méně než na zlato.