Co jsou ETF – výhody a nevýhody investování

Co je ETF

ETF je fond, se kterým se obchoduje na burze. Investor zadá jeden pokyn, koupí jeden cenný papír a drží podíl na celém portfoliu fondu – u světového akciového ETF je uvnitř přes 1 500 firem. Cena se tvoří průběžně během obchodního dne, takže je vidět, za kolik se nakupuje, už ve chvíli zadání pokynu.

Druhý rozdíl proti klasickému podílovému fondu je cena správy. Nezajištěná světová akciová ETF stojí zhruba 0,07 až 0,22 % ročně, a to je celý roční náklad na správu portfolia složeného z tisícovky firem.

Nejde o vynález poslední doby. Jak vypadaly úplně první fondy tohoto typu, popisuje samostatný text o třech nejstarších ETF na světě. Zbytek téhle stránky už není o tom, co ETF je, ale o tom, čím se jednotlivé fondy mezi sebou liší.

ETF, ETC, ETN a proč Čech kupuje jen UCITS

U ETF vlastní investor podíl na majetku fondu, který je oddělený od správce. U ETC a ETN drží pohledávku za emitentem, byť u fyzicky krytých produktů zajištěnou uloženým kovem. Zastřešující pojem pro obojí je ETP a v aplikaci brokera vypadá jedno jako druhé, nakupuje se to stejným tlačítkem.

Důvod, proč se to nedá obejít, jsou pravidla UCITS. Fond podle téhle směrnice nesmí držet fyzickou komoditu a nesmí stát na jediném aktivu, takže na evropské burze žádné zlaté ETF ani bitcoinové ETF neexistuje. Kdo si u evropského brokera kupuje zlato, kupuje dluhový cenný papír vydaný SPV, u kterého kov leží v trezoru jako zástava – srovnání konkrétních produktů je v přehledu ETF na zlato. U kryptoměn je to totéž o patro dál, evropský ekvivalent amerických spotových fondů je ETP nebo ETN, například iShares Bitcoin ETP, a jak se k němu dostat, rozebírá text o bitcoinovém ETF. Opačný extrém, tedy odmítat každý ETC jako „certifikát“, je stejná chyba. Fyzicky krytý zlatý ETC je zajištěný kovem a je to běžně používaný nástroj.

Na tenhle rozdíl navazuje druhý. Od roku 2018 platí PRIIPs a evropský broker nesmí retailovému klientovi prodat produkt bez sdělení klíčových informací (KID) v jeho jazyce. Američtí správci KID nevydávají, takže se pokyn na VOO, SPY nebo QQQ u českého brokera neprovede a totéž platí pro americké spotové bitcoinové fondy typu IBIT. Evropský ekvivalent se pozná podle slova UCITS v názvu, místo VOO tedy CSPX nebo VUAA, místo světového amerického fondu VWCE. Jsou to jiné fondy na stejný index. Nechat se kvůli přístupu k americkým tickerům překlopit na profesionálního klienta znamená vzdát se retailových ochran.

UCITS zároveň garantuje oddělený majetek, denní likviditu a diverzifikační limity. ETC ani ETN tyhle ochrany nemají.

Šest os, podle kterých se ETF dělí

Nejčastější dělení, které čtenář najde, zní indexové, komoditní, dluhopisové a sektorové. To nejsou čtyři typy fondů, ale slepenec dvou různých rovin. Sektorové ETF je akciové a zároveň indexové, komoditní produkt bývá taky indexový a většina dluhopisových fondů rovněž sleduje index. Indexovost je způsob správy, ne podkladové aktivum, a míchat obojí do jednoho výčtu znamená dostat kategorie, které se překrývají.

Použitelný popis vypadá jinak. Každé ETF se dá popsat šesti nezávislými odpověďmi naráz a teprve všech šest dohromady říká, co investor vlastně kupuje. Změna odpovědi na jedné ose nemění odpovědi na ostatních. Když se z „celého světa“ stane „technologický sektor“, třída aktiva zůstává akciová a správa zůstává indexová, mění se jen koncentrace.

U fondu Bluesphere World UCITS Equity CZK se z názvu přečtou tři odpovědi – akcie, UCITS fond a korunová třída. Index, replikace i nakládání s dividendou se dohledají až v dokumentech fondu, a přesně tak to u většiny názvů dopadne.

Šestá osa je pro českého investora nejméně samozřejmá a nejvíc se u ní chybuje.

Podle toho, co fond drží

O všem ostatním rozhoduje jedno dělení. Co má fond doopravdy uvnitř. Podle toho se pozná, jak se pozice zachová, až přijde propad. Akciové ETF spadne s trhem, kvalitní státní dluhopisy tomu propadu vzdorují, zlatý ETC jde vlastní cestou a fond peněžního trhu se skoro nehne.

Druhá věc, kterou je dobré vidět hned na začátku, je nepoměr evropské nabídky. Na justETF je z necelých 3 600 ETF asi 2 217 akciových a 974 dluhopisových, kdežto nemovitostních je kolem 36, fondů peněžního trhu 36, komoditních 120 a drahých kovů 52. Kdo hledá „ETF na nemovitosti“, vybírá reálně z několika desítek fondů, ne z tisíců. Objemově je to ještě vyhrocenější. Akcie drží zhruba tři čtvrtiny evropských ETP peněz, dluhopisy pětinu, na všechno ostatní zbývají jednotky procent. Kam peníze tečou v praxi, je vidět na přehledu ETF, do kterých investoři vkládají nejvíc peněz.

Akciové ETF: od celého světa k jednomu tématu

Cesta od světového indexu k sektoru a odtud k tématu nemění třídu aktiva, mění koncentraci. V jednom případě má investor přes 1 500 firem, ve druhém třicet firem z jednoho odvětví, a pořád je to akciové ETF.

MSCI World měl k 31. červenci 2026 v USA 72,03 % váhy. Jeden světový fond je tedy z velké části sázka na Ameriku a je lepší to vědět předem než po prvním roce, kdy americké akcie zaostanou. Kdo chce jen americký trh vědomě, najde postup i praktické kroky v textu o tom, jak koupit a investovat do indexu S&P 500. Opačným směrem míří světová ETF bez společností z USA, která se dají použít jako protiváha. Kdo si ke světovému ETF přikoupí americké nebo evropské, nediverzifikuje. Jen zdvojuje váhu regionu, který už drží.

Podobná opatrnost platí u rozvíjejících se trhů. Varianta EM ex China vypadá jako čisté omezení jednoho rizika, jenže index měl ke stejnému datu Tchaj-wan 33,87 %, Koreu 25,85 % a Indii 14,84 %. Z rozvíjejících trhů se tím stává asijská sázka. Evropská verze iShares MSCI EM ex-China má kolem 2,68 mld. eur, jde tedy o běžně dostupný produkt, ne o exotiku. Kdo naopak chce Čínu samotnou, najde souvislosti v textu o čínských ETF a v porovnání čínských ETF s nízkými poplatky.

Technologie tvořily v MSCI World k 31. červenci 2026 už 28,87 %. Kdo má světový fond a přikoupí technologický, zvyšuje váhu, kterou už z velké části drží. K tomu se sektor plete s tématem. Technologický sektor podle GICS neobsahuje Amazon ani Alphabet, ty patří jinam, a sektorovým ETF se umělá inteligence nekoupí celá. Navíc je tu evropská zvláštnost, capping. Pravidla UCITS omezují jednoho emitenta na 10 %, u indexových fondů na 20 % a výjimečně 35 %, takže evropský sektorový fond drží největší firmy v jiné váze než americký produkt stejného jména.

Tematická ETF patří do portfolia nanejvýš jako satelit. Podle Morningstaru nepřežilo 55 % tematických fondů patnáct let a za tři roky do poloviny 2024 porazilo levné globální indexy jen 9 až 25 % z nich. Evropské tematické fondy přišly za tři roky o 112 mld. eur aktiv. Přesto do nich v prvním pololetí 2026 přiteklo 13,31 mld. dolarů, hlavně kvůli obraně a infrastruktuře pro umělou inteligenci. Obranné fondy jsou dnes nejviditelnější případ, VanEck Defense měl k 20. srpnu 2026 7,8 mld. dolarů a WisdomTree Europe Defence kolem 4,6 mld. eur, přitom vznikl teprve v březnu 2025. Téma se kupuje typicky až poté, co vyrostlo, protože právě tehdy o něm vychází nejvíc textů a emitenti spouštějí nové fondy.

Faktorové a smart beta fondy stojí za to znát hlavně proto, aby je čtenář poznal v nabídce brokera. Smart beta v Evropě nikdy nepřekročilo zhruba 8 % podílu na ETF trhu a peníze z něj odtékají. iShares oznámil v červnu 2025 zrušení šestnácti ETF, převážně smart beta, a malé faktorové fondy se zavírají. Lyxor JPM Multi-Factor Europe měl v květnu 2026 jen 27 mil. eur. Pro drobného investora z toho plynou dvě rizika. Fond se může zavřít a pozice se vypořádá v nevhodnou chvíli. A faktor může zaostávat i deset let, což většina lidí neustojí.

Poslední rovina uvnitř akcií je způsob vážení. Pasivní neznamená automaticky podle tržní kapitalizace, a kdo má problém s koncentrací do několika amerických firem, řeší to právě tady. Stejná množina firem jako v MSCI World dává v rovnoměrně vážené verzi USA 41,57 % a ve verzi vážené podle HDP 47,79 %. Není to okrajová věc, equal weight verze S&P 500 od Xtrackers má přes 11,5 mld. eur. Rovnoměrné vážení není oprava rizika, ale aktivní sázka na menší firmy a na to, že ty největší přestanou vést. Platí se za ni vyšším TER a vyšším obratem portfolia a zaostávat může řadu let po sobě.

Dividendové ETF

Dividendová ETF jsou samostatná podskupina akciových fondů a zároveň místo, kde se pletou dvě úplně nezávislé věci. Dividendová strategie znamená, že index vybírá akcie podle výplaty. Distribuční třída znamená, že fond posílá peníze na účet místo reinvestice uvnitř. Distribuční verze obyčejného světového ETF dividendy vyplácí taky, a akumulační verze dividendového ETF nevyplácí nic. Kdo chce jen peníze na účet, nepotřebuje kvůli tomu měnit strategii fondu, stačí jiná třída téhož podfondu.

Nejrozšířenější evropskou volbou v téhle kategorii je Vanguard FTSE All-World High Dividend Yield s TER 0,29 %, čtvrtletní výplatou a velikostí kolem 9,8 mld. eur. Podstatné je, co se výběrem podle dividendy stane s portfoliem. Naklání se k financím, energetice a telekomunikacím a vynechává velkou část technologií. Jako doplněk k jádru to dává smysl. Jako náhrada světového indexu přinese investorovi výrazně jiné portfolio, než čekal. Kdo hledá peníze na účtu v pravidelném rytmu, najde přehled v textu o ETF, která vyplácí dividendu každý měsíc, a příbuznou kategorii popisuje článek o prioritních akciích a ETF s vysokým dividendovým výnosem.

Odlišit je potřeba ještě fondy s opčním příjmem, protože v nabídce brokera vypadají podobně. Evropskou obdobou amerického JEPI je JPM Global Equity Premium Income Active UCITS ETF (ISIN IE0003UVYC20) s TER 0,35 %, měsíční výplatou a velikostí přes miliardu eur. Takový fond prodává část růstového potenciálu výměnou za pravidelný příjem, takže část výplaty je vrácená opční prémie, ne zisk firem. V dlouhém růstovém trhu proto za obyčejným akciovým ETF zaostává a rozhoduje celkový výnos, tedy cena a výplaty dohromady.

Dluhopisové ETF: kdo dluží a na jak dlouho

Dluhopisová část portfolia má být protiváhou akcií, jenže tuhle práci odvedou jen státní dluhopisy vysoké kvality. High yield a dluhopisy rozvíjejících se trhů padají spolu s akciemi, takže kdo je koupí „pro stabilitu“, dostane akciové riziko za dluhopisový výnos. Pozná se to už z názvu fondu. Slova jako High Yield, Emerging Markets nebo Corporate říkají, koho fond financuje, a tím i to, jak se zachová ve špatném týdnu.

Druhá proměnná je durace a ta rozhoduje o tom, kolik fond ztratí při růstu sazeb. Rok 2022 to na dlouhých státních ETF předvedl v plné síle. Rozšířený omyl je, že dlouhé státní dluhopisy jsou bezpečnější než krátké, protože je stát jistě splatí. Kreditně ano, cenově ne. Dlouhý fond kolísá násobně víc.

Běžné dluhopisové ETF žádnou splatnost nemá, průběžně roluje a drží konstantní duraci, takže úvaha „počkám si a dostanu jistinu zpět“ tady neplatí. Výjimkou jsou ETF s pevnou splatností, které v Evropě existují od srpna 2023 (iShares iBonds). Ty v cílovém roce doopravdy skončí, drží dluhopisy do splatnosti a investorovi vyplatí peníze, a řada je už dost široká, aby si investor mohl vybrat rok. Nejnovějším přírůstkem kategorie jsou pak aktivní CLO ETF, například Janus Henderson Tabula EUR AAA CLO UCITS ETF s TER 0,35 %.

Komoditní ETF a ETC: kov v trezoru proti futures

Tady začíná rozdíl, kvůli kterému lidem nesedí graf produktu s cenou, kterou vidí ve zprávách. U fyzicky krytého zlatého ETC dostane investor pohyb ceny kovu, protože kov reálně leží v trezoru. U ropy nebo plynu dostane pohyb ceny futures kontraktu, který se musí neustále rolovat, a v contangu může cena ropy za rok stoupnout a produkt přesto prodělá. Přehled zlatých produktů podle nákladů a výkonu je v porovnání nejlepších ETF na zlato.

UCITS fond nesmí držet fyzickou komoditu ani stát na jediném aktivu, takže zlato, stříbro i platina se obchodují jako ETC. U fyzicky krytého produktu je nárok zajištěný uloženým kovem, u nezajištěné noty drží investor jen pohledávku za emitentem. U každého komoditního produktu se proto ověřuje, jestli je krytý a kdo ho vydal. Široký koš komodit se naopak v UCITS obalu skládá přes swap, protože fond suroviny držet nesmí, a někteří správci sahají po indexech s upraveným rolováním, jako je iShares Bloomberg Enhanced Roll Yield.

Poslední past je nepřímá cesta. ETF na těžaře zlata není ETF na zlato. Je to akciové ETF, které se hýbe víc než kov a přidává firemní a provozní riziko. Rozdíl mezi surovinou a firmami, které ji dobývají, rozebírá text o komoditních akciích a ETF.

Kryptoměnová ETP

Krypto se v evropském obalu neprodává jako fond. UCITS fond nesmí stát na jediném aktivu a nesmí držet kryptoměnu, takže bitcoin i ether jsou vždycky ETN nebo ETP. Praktický dopad je dvojí. Za prvé investor nese riziko emitenta, i když jsou produkty kryté drženými coiny. Za druhé je najde u brokera v jiné sekci než ETF, XTB je vede přímo jako „krypto ETF a ETN“ od emitentů typu Bitwise, VanEck nebo Xtrackers. Do UCITS portfolia se míchat nedají, protože to jiné fondy nesmí. Kde se dají koupit a za jakých podmínek, shrnuje přehled brokerů pro bitcoin ETF.

Nejčastější zklamání přichází z amerických zpráv. Co se pod pojmem bitcoinové ETF skrývá a kde se dá koupit evropská obdoba, rozebírá text bitcoin ETF, co to je a kde ho koupit, obdobná cesta u druhé největší kryptoměny je popsaná v článku o ethereum ETF a odstup od prvního nadšení nabízí analýza, jestli je bitcoin ETF mánie u konce.

Menší třídy: nemovitosti, peněžní trh a smíšené fondy

Nemovitostní ETF drží akcie realitních firem, ne budovy, takže se chovají jako akcie s pákou na úrokové sazby. Když v roce 2022 rostly sazby, globální REIT fondy spadly zhruba o 25 až 35 procent, tedy víc než široký akciový trh, přesně ve chvíli, kdy měly portfolio diverzifikovat. Kdo si od nich slibuje chování bytu v Praze, dostane něco úplně jiného. S akciovou částí portfolia se tahle kategorie navíc překrývá. Nabídka je malá, v Evropě jde o desítky fondů.

Fondy peněžního trhu platí sazbu své měny, ne českou. Největší evropský zástupce Xtrackers II EUR Overnight Rate Swap UCITS ETF (XEON, TER 0,10 %) sleduje eurovou overnight sazbu. Čech k výnosu bere kurzové riziko koruny, takže pro parkování korun to náhrada spořicího účtu není. Uvnitř kategorie navíc záleží na tom, jestli jde o čistě overnight produkt s prakticky nulovou durací, nebo o ultrakrátký dluhopisový fond, který při pohybu sazeb kolísá. A i ten nejklidnější produkt je pořád investice. Garantovaný ani pojištěný jako bankovní vklad není.

Smíšená ETF jsou odpovědí na otázku „co si mám koupit jako první“. Jedno ETF, ve kterém jsou akcie i dluhopisy v pevném poměru a samo se rebalancuje. Řada Vanguard LifeStrategy nabízí 20, 40, 60 a 80 % akcií a stojí 0,25 % ročně. Je to fond fondů, tedy o něco dráž než samostatné složky. Alokace je pevná a předem daná, nikdo ji podle trhu nemění, takže to není aktivně řízený fond ani robo-poradce. Trh je zatím malinký, smíšená ETF drží v Evropě jednotky miliard eur. Jako vstupní bod pro drobného investora to ale použitelné je.

Zbytek nabídky patří do jednoho odstavce. Existují ETC na futures emisních povolenek, například WisdomTree Carbon (CARB, TER 0,35 %), který nesleduje povolenky, ale futures na ně, se vším, co rolování obnáší. Existuje kótované private equity, jenže iShares Listed Private Equity UCITS ETF je z více než 90 procent akciový a ze tří čtvrtin ve finančním sektoru, takže to není private equity, ale akcie správcovských firem. A existují fondy na infrastrukturu, volatilitu nebo úzká témata typu voda a dřevo. Společné mají jedno. Není to nová třída aktiva. Většinou jsou to převlečené akcie nebo futures strategie a s hlavním akciovým ETF v portfoliu se překrývají.

Pasivní, nebo aktivně řízené ETF

Zkratka ETF dlouho fungovala jako synonymum indexu. Dneska to tak není. Vedle klasických fondů, které jen kopírují index, přibývají aktivně řízené UCITS ETF, kde o složení portfolia rozhoduje správce.

Rozsah už není zanedbatelný. Evropská aktivní ETF držela ke konci června 2026 zhruba 108,3 mld. eur, tedy asi 3,4 % evropského ETF trhu. Za první pololetí 2026 do nich přiteklo 26,6 mld. dolarů proti 13,4 mld. o rok dřív.

Poznat se dá dvěma způsoby. V názvu fondu bývá slovo Active. A v prospektu chybí index k replikaci, místo něj je uvedený jen benchmark pro srovnání výkonnosti. Mezistupněm jsou systematické strategie, které se řídí pevnými pravidly a index nesledují, i když se chovají mechanicky.

Statistika je proti aktivnímu výběru. Podle Morningstaru porazilo pasivní konkurenci za deset let jen kolem 25 % aktivních fondů a v prvním pololetí 2026 dosáhla jednoletá úspěšnost evropských aktivních akciových manažerů 28,4 %. Do jádra portfolia patří pasivní indexové ETF, aktivní nanejvýš jako doplněk.

Nízké TER u aktivního ETF samo o sobě nic nedokazuje.

Jak fond index kopíruje

Dva fondy na stejný index se můžou lišit tím, co doopravdy drží. U fyzické replikace fond nakoupí akcie z indexu. U syntetické drží swap s protistranou, která mu výnos indexu vyplatí, a vedle toho substituční koš cenných papírů nebo kolaterál složený u depozitáře.

Syntetika má u části investorů špatnou pověst, protože zní jako sázka na cizí slib. Směrnice UCITS omezuje expozici vůči jedné OTC protistraně na 10 % majetku fondu a zbytek kryje koš aktiv, riziko tedy není neomezené. Swapové ETF na americké indexy dlouhodobě překonávají fyzické o zhruba 0,2 až 0,25 procentního bodu ročně a největší swapový ETF na světě je Invesco S&P 500. U trhů mimo USA tahle výhoda mizí a syntetika tam nic nepřidává.

Sampling není nedostatek, ale norma. Fond na MSCI World, na rozvíjející se trhy nebo na dluhopisový index s tisíci emisemi index nikdy nedrží celý, protože část složek je nelikvidní a jejich nákup by stál víc, než kolik v indexu váží. U dluhopisů se používá stratifikovaný sampling a právě tam bývá rozdíl mezi metodami největší.

Dva fondy na stejný index se neposuzují podle počtu držených pozic ani podle samotného TER, ale podle skutečné odchylky od indexu za několik let.

Druhý důvod, proč se dva fondy na tentýž index nechovají identicky, je půjčování cenných papírů. Většina velkých správců půjčuje část portfolia obchodníkům a část poplatku vrací do fondu. Xtrackers ve svých pravidlech pro půjčování uvádí 82 % hrubého výnosu do fondu a u Xtrackers II 70 %, zbytek bere agent. Kolaterál musí podle UCITS krýt aspoň 100 % hodnoty půjčených papírů. Znamená to dvě věci. Ani fyzická replikace nedává nulové riziko protistrany. A dražší fond může skončit nad levnějším konkurentem, protože rozdíl ve výkonu nedělá jen TER.

Akumulační, nebo distribuční třída

Když pod jedním názvem fondu najdete dva ISINy a dva tickery, obvykle nejde o dva fondy. Je to jeden podfond ve dvou třídách. Akumulační třída se v názvu pozná podle Acc nebo C, v německých materiálech podle slova thesaurierend, distribuční podle Dist, D nebo Inc. Vanguard FTSE All-World má akumulační VWCE a distribuční VWRL nad stejným portfoliem, se stejnou strategií a stejnými akciemi uvnitř.

Rozdíl je v tom, kam jdou dividendy z držených akcií. Akumulační třída je reinvestuje uvnitř fondu, distribuční je posílá na účet investora. Na dlouhodobý výnos to samo o sobě vliv nemá, mění to cash flow a to, co uvidíte na výpisu.

Kdo spoří a peníze zatím nepotřebuje, ušetří si akumulační třídou ruční reinvestice a poplatky za ně. Kdo chce z portfolia příjem bez prodávání podílů, potřebuje distribuční třídu.

Dva omyly se opakují pořád dokola. První je představa, že akumulační fond dividendy nedostává. Dostává je fond a hned je reinvestuje, cena podílu proto po rozhodném dni neklesne o výplatu. Druhý je nákup akumulační třídy s očekáváním peněz na účtu. Nepřijdou.

Měnové riziko a zajištění do koruny

Měna, ve které se ETF obchoduje, není měnové riziko. Světový akciový fond koupený za eura na Xetře i za dolary jinde má stejné riziko, protože pod ním leží tytéž akcie. Riziko mění jedině zajištění třídy.

Utrácíte koruny, ale přes světové ETF držíte hlavně dolarová aktiva. Zajištěná třída kurzové riziko odstraní, jenže se za ni platí. Rozdíl v TER proti nezajištěné třídě bývá zhruba 0,10 až 0,30 procentního bodu a k tomu jdou náklady rolování forwardů, které se odvíjejí od úrokového rozdílu měn.

Až do jara 2026 měl Čech na výběr jen třídy zajištěné do eura, dolaru nebo franku. To korunové riziko neodstraní, jen ho převede z jedné cizí měny na druhou. V dubnu 2026 vznikl první UCITS ETF se zajištěním do koruny. Je to Bluesphere World UCITS Equity CZK (ISIN IE000YC7FPB6, ticker BSWC) od KBC Asset Management, sleduje index Solactive GBS Developed Markets a drží 886 akcií rozvinutých trhů. Listing má na Euronext Amsterdam od 15. dubna 2026 a od 16. dubna 2026 i na pražské burze přes Patrii.

TER je 0,40 % ročně proti 0,07 až 0,22 % u běžných nezajištěných světových ETF, tedy zhruba dvojnásobek až pětinásobek.

K poplatku se přičítá samotný náklad zajištění, kterým je úrokový rozdíl mezi měnami. Při dvoutýdenní repo sazbě ČNB 3,75 %, platné od 19. června 2026, a sazbě Fedu 3,50 až 3,75 % je zajištění dolaru do koruny dnes zhruba nákladově neutrální. Naproti tomu třída zajištěná do eura při depozitní sazbě ECB 2,25 % nese trvalý náklad kolem 1,4 % ročně.

Zbývá odlišit případ, kdy je měna sama podkladovým aktivem. Měnová ETP na kurzové páry, například WisdomTree Long USD Short EUR, jsou spekulace na pohyb kurzu, obchodují se jako dluhový cenný papír a do dlouhodobého portfolia nepatří.

Kolik ETF stojí

TER je první číslo, které u fondu uvidíte, a taky jediné, které se dá porovnat na jednom řádku. Celkovou cenu držení ale neukazuje. Uvnitř fondu působí náklady na obchodování, sampling, půjčování cenných papírů a u zajištěných tříd rolování forwardů, a nic z toho v TER není vidět.

Skutečnou cenu proto ukáže až odchylka od indexu za několik let. Jak se jednotlivé složky nákladů skládají dohromady, rozebírá text o celkových nákladech a poplatcích za držení ETF.

Ke cenovce fondu se přidávají náklady na straně brokera. Poplatek za pokyn, případný poplatek za vedení účtu, konverze měny při nákupu fondu kotovaného v jiné měně a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou na burze. U malých pravidelných částek můžou tyhle položky převážit rozdíl v TER mezi dvěma fondy, u velkých jednorázových nákupů je to naopak. Rozdíl mezi ETF a podílovým fondem si na vlastních číslech spočítáte v kalkulačce poplatků fondy versus ETF.

Kdo hledá nejlevnější vstup do konkrétního indexu, najde aktuální přehled v článku o nejlevnějších ETF fondech. Cena je až druhé kritérium.

Pákové a inverzní produkty: proč to většinou není ETF

Pravidla UCITS drží celkovou expozici fondu zhruba na dvojnásobku čistých aktiv. Dvojnásobný denní long a short na EURO STOXX 50, DAX, CAC 40 nebo FTSE MIB proto v obalu evropského fondu existují a nabízejí je WisdomTree, Xtrackers nebo Amundi. Všechno nad 2x už fond není. Trojnásobné a pětinásobné produkty, na které se čtenáři ptají nejčastěji, jsou dluhové cenné papíry typu ETP a ETN. Investor u nich nemá podíl na odděleném majetku fondu, ale pohledávku za emitentem. V KID pákového produktu Leverage Shares stojí přímo, že není chráněn irským systémem pojištění vkladů ani jiným systémem odškodnění investorů a že se držitel hojí z prodeje zástavy, jejíž výtěžek nemusí stačit.

Druhá vlastnost, kterou název neprozradí, je denní reset. Slíbený násobek platí jeden den, ne celé období. Když podklad první den vyroste o 10 % a druhý den spadne o 9,09 %, je zpátky na výchozí hodnotě, ale dvojnásobně pákový produkt skončí na 98,18 místo 100. Čím víc podklad kolísá a čím déle se drží, tím větší je odchylka. Úvaha typu „index za rok přidal 20 %, takže trojnásobný produkt udělal 60 %“ nefunguje, výsledek závisí na cestě, kterou index k tomu ročnímu číslu došel. Emitenti to sami píšou do KID – v řádku doporučená doba držení je u pákových produktů jeden den. Tím emitent sděluje, že produkt není stavěný ani na držení přes víkend.

Důsledky jsou dva. Produkt může být ukončen a vypořádán na nule. Šestého října 2025 vyskočila akcie AMD po oznámení dohody s OpenAI o 36 %, což u třikrát krátkého produktu znamená pokles podkladového indexu o víc než 100 %. GraniteShares 3x Short AMD Daily ETP, obchodovaný v Londýně a v Miláně, byl ukončen a hodnota na cenný papír stanovena na nulu. Držitelé nedostali nic a nemohli počkat na obrat. Starší případ z 5. února 2018, inverzní ETN na volatilitu XIV, spadl za jediný den z 115,55 na 4,22, tedy o 96,3 %, a emitent ho ukončil podle klauzule v prospektu. Někteří emitenti proti tomu staví intradenní restrike, WisdomTree u trojnásobných produktů používá dvacetiprocentní práh, a 30. ledna 2026 to potkalo jeho stříbrné 3x produkty. Restrike chrání před nulou, ale zároveň ztrátu zafixuje a zbytek dne se počítá z nové, mnohem nižší základny.

Druhý důsledek se týká i toho, kdo si žádnou páku nekupuje. Inverzní fond není trvalá pojistka portfolia. Xtrackers ShortDAX Daily Swap, tedy jen -1x úplně bez páky, je od startu v červnu 2007 na -84,41 % a za posledních pět let na -36,03 % (justETF, 30. 8. 2026). Kdo si ho koupil jako ochranu proti propadu a nechal ležet, přišel o většinu vkladu, přestože DAX za tu dobu několik propadů zažil. Zajištění tímhle nástrojem drží dny, ne roky.

K tomu je potřeba počítat s tím, že se u páky neplatí jen TER. Půjčená část expozice se úročí krátkodobou sazbou, €STR byla 27. 8. 2026 na 2,188 %, takže dvojnásobně pákový produkt v euru nese navíc zhruba jednu takovou sazbu ročně a pětinásobný čtyři, plus marži emitenta. U pákových krypto ETP jde samotný poplatek za správu až na 1,9 % ročně (Valour). KID přitom ukazuje náklady jen za jeden den, u zmíněného -5x produktu Leverage Shares je to 1,97 USD z 10 000 USD, tedy 0,02 % za den. Roční sloupec v dokumentu chybí, protože roční držení se nepředpokládá.

Americká cesta je jiná a čeští čtenáři ji znají ze zpráv. Cboe požádala SEC o schválení trojnásobně pákových ETF na bitcoin a ethereum, čemuž jsme věnovali samostatný článek. Pro evropského drobného investora to nic nemění, u jeho brokera se ani takové produkty neobjeví jako fondy.

Kde ETF koupit

Nabídka fondů je v Evropě do velké míry stejná bez ohledu na to, kde má investor účet, takže o výsledku rozhoduje spíš broker než hledání jedinečného fondu. Podstatné jsou čtyři věci. První je dostupnost burz, protože stejný irský fond se listuje na několika místech a broker, který nemá přístup na tu správnou, konkrétní ISIN prostě nenabídne. Druhá je poplatek za pokyn, třetí měnová konverze. Čtvrtá je pravidelné investování, tedy jestli broker umí opakovaný nákup nastavit automaticky a které fondy do něj pouští.

Na jednu věc narazí čtenář hned při první objednávce. Složité nástroje, tedy pákové a inverzní produkty i krypto ETP, broker zpřístupní až po testu přiměřenosti. Kdo řeší, který broker mu vyhovuje, najde konkrétní parametry v našem srovnání brokerů pro obchodování ETF.

eToro: ETF bez provize, ale s několika „ale“

eToro má v ceníku u ETF nulovou provizi, a to bez ohledu na objem obchodu. Neúčtuje si nic za vedení účtu, za úschovu, za nečinnost ani za držení reálné nepákové pozice přes noc. Minimální investice je 10 USD.

Nulová provize ale neznamená nulové náklady. eToro nevede účet v korunách, takže se koruny musí směnit, a podle ceníku si za to bere 1 % u platby kartou i u bankovního převodu. Konverze se přitom platí při vkladu i při výběru. Z dolarového účtu stojí výběr pevných 5 USD a vybrat se nedá míň než 30 USD. U reálných akcií nulová provize neplatí vůbec, tam si broker účtuje 1 nebo 2 USD při otevření i zavření pozice podle země a burzy.

Jedna věc se u ETF přehlédne nejsnáz. eToro v ceníku píše, že část nepákových nákupních pozic v ETF se vykoná jako CFD, a předem nezveřejňuje, kterých fondů se to týká. Poznat se to dá až podle označení CFD v okně obchodu. U takové pozice se platí spread 0,15 % při otevření i při zavření a dividendy nejsou skutečné dividendy, jen jejich dorovnání.

Jak si vybrat konkrétní ETF

Osy z předchozích sekcí se dají projít nad libovolným fondem v pořadí od nejdůležitějšího k detailům.

1. Třída aktiva. Akcie, dluhopisy, komodity, nemovitosti, peněžní trh nebo krypto. Tohle rozhoduje o tom, jak se investice zachová při propadu trhu, a nic dalšího to nepřebije.
2. Je to fond? Slovo UCITS v názvu znamená fond s odděleným majetkem a diverzifikačními limity. Zlato, bitcoin a pákové produkty ho v názvu nemají, protože to fondy nejsou, ale ETC, ETN nebo ETP s rizikem emitenta.
3. Který index a jaké má váhy. U světového fondu se ptejte na váhu USA a technologií, u rozvíjejících se trhů na Tchaj-wan, Koreu a Indii.
4. Replikace. Fyzická, nebo swapová. Rozhoduje trh, který kupujete, ne počet držených pozic.
5. Akumulační, nebo distribuční. Podle toho, jestli peníze potřebujete na účtu, nebo je chcete nechat pracovat uvnitř fondu.
6. Měna a zajištění. Měna, ve které se fond obchoduje, měnové riziko nemění. Mění ho jedině zajištěná třída, a ta se v Evropě dělá hlavně do eura. Korunová volba je zatím jediná.
7. Teprve teď náklady. TER je vstupní údaj, ne celková cena. Jak se poplatky projeví na dlouhém horizontu a jak vyjdou proti podílovým fondům, spočítá kalkulačka poplatků fondy versus ETF.

Zbývá poslední rozhodnutí, tedy kde ho koupit, a na to je srovnání brokerů pro ETF.