Světová ETF bez společností z USA: které to jsou?

Americké firmy tvoří 72 procent indexu MSCI World. Kdo si koupí běžný světový ETF, kupuje především americké akcie.

Existují ale fondy, které Spojené státy vynechávají úplně. Používají je lidé, kteří už americké akcie drží jinde a nechtějí je mít v portfoliu podruhé. Přehled začíná tabulkou fondů, které jdou koupit z Česka, dál je vysvětlené, co v nich doopravdy je a v čem se od sebe liší.

Které fondy to jsou

Všechny níže uvedené fondy jsou UCITS, tedy evropské. To je podstatné, protože americké protějšky si český investor koupit nemůže, a proč tomu tak je, je popsané dál v textu.

Sledovaný index je součástí názvu. Prvních šest fondů jede na indexu MSCI World ex USA, poslední na FTSE All-World ex US, což je ten jediný z nich s rozvíjejícími se trhy.

Akumulační třída dividendy sama reinvestuje, distribuční je posílá na účet. Jinak jde o stejné portfolio.

Nejlevnější fondy v kategorii jsou ještě o kus níž. BNP Paribas Easy MSCI World ex USA má TER 0,07 procenta, jenže spravuje jen kolem deseti milionů eur. U tak malého fondu bývá širší rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, což levnější poplatek snadno sní. Vedle nich existuje ještě hrstka fondů s vlastním výběrem firem, od dividendových přes klimatické až po aktivně řízené, s poplatky mezi 0,2 a 0,38 procenta.

Pozor, „bez USA“ znamená u každého indexu něco jiného

Tohle je největší past celé kategorie. Názvy vypadají zaměnitelně, ale obsah se liší o desítky procent portfolia.

MSCI EAFE je zkratka pro Evropu, Australasii a Dálný východ. Vynechává USA i Kanadu, takže to není totéž co „svět bez Ameriky“. Fond na tento index se navíc v Evropě nedá koupit, všechny existující trackery mají domicil mimo Evropskou unii.

Praktický rozdíl je jednoduchý. Fondy na MSCI World ex USA drží jen vyspělé trhy. Kdo chce v jednom fondu i Čínu, Taiwan, Koreu a Indii, musí sáhnout po FTSE All-World ex US.

Co v takovém fondu doopravdy je

Nejde o rovnoměrné rozprostření po světě. Zdaleka největší váhu má Japonsko, které samo tvoří pětinu indexu MSCI World ex USA.

Ještě zajímavější je pohled na odvětví. Zatímco americký trh táhnou technologické firmy, tady je jejich podíl malý.

Banky a pojišťovny tvoří 28,36 procenta indexu, průmysl 17,81 procenta a informační technologie jen 9,8 procenta. Kdo kupuje svět bez Ameriky, kupuje hlavně finanční a průmyslové firmy.

Vidět je to i na největších pozicích. Nejtěžší firmou je nizozemský výrobce strojů na výrobu čipů ASML s podílem 2,56 procenta, za ním britská banka HSBC s 1,46 procenta a švýcarská Roche s 1,23 procenta.

Pro srovnání, největší firma amerického indexu, Nvidia, v něm sama váží 7,19 procenta. To je víc, než mají tři nejtěžší firmy indexu bez USA dohromady. Riziko jedné dominantní firmy tady prakticky odpadá.

Americké fondy si z Česka nekoupíte

Ve Spojených státech existují fondy se stejným zaměřením a výrazně nižšími poplatky. Vanguard FTSE Developed Markets má TER 0,03 procenta, Vanguard Total International Stock 0,05 procenta a iShares Core MSCI Total International Stock 0,07 procenta. Velikostí jsou úplně jinde, největší z nich spravuje přes 230 miliard dolarů.

Běžný český investor si je ale u regulovaného brokera nekoupí a není to kvůli zákazu obchodování.

Důvodem je evropské nařízení PRIIPs, které platí od 1. ledna 2018. Podle něj musí obchodník předat drobnému klientovi před nákupem dokument s klíčovými informacemi, takzvaný KID, a to v jazyce dané země. Vytvořit ho musí správce fondu. Američtí správci ho nevydávají, protože jim to americké právo neukládá a evropský formát po nich chce projekce budoucí výkonnosti, které pod dohledem tamní komise pro cenné papíry neposkytují.

Výsledkem je, že fond existuje a obchoduje se, jen ho evropský broker drobnému klientovi nesmí prodat. Do konce roku 2017 to problém nebyl.

Poplatek není jediné číslo, na které koukat

Poplatky mezi 0,07 a 0,15 procenta jsou v této kategorii vyrovnané a rozdíl mezi nimi je v praxi malý. Větší vliv mívají dvě jiné věci.

Velikost fondu. U fondu za pár milionů eur se obchoduje málo a rozdíl mezi cenou nabídky a poptávky bývá širší. Zaplatíte ho při každém nákupu i prodeji.

Měna. Fondy jsou vedené v eurech nebo dolarech, ale drží japonské, britské, kanadské a švýcarské akcie. Kurz těchto měn ovlivní výsledek stejně jako pohyb samotných akcií. Zajištění proti měnovému riziku tyto fondy nenabízejí.

Levnější než americký trh, ale mezera se zúžila

K 31. červenci 2026 se index MSCI USA obchodoval za 27,11násobek zisků a nabízel dividendový výnos 1,13 procenta. Index MSCI World ex USA byl na 19,08násobku zisků s výnosem 2,55 procenta.

Rozdíl v ocenění tedy stále existuje, ale je mnohem menší, než na jaké se v posledních letech zvyklo. Trhy mimo Ameriku už levné nejsou v tom smyslu, v jakém byly ještě před dvěma lety, protože jejich ocenění výrazně vzrostlo.

Na dlouhodobé výkonnosti je vidět, proč se o americkém náskoku tolik mluvilo. Za posledních deset let vynesl index MSCI World, který Ameriku obsahuje, 12,73 procenta ročně v dolarech. Index MSCI World ex USA za stejnou dobu 9,54 procenta ročně, obojí po zdanění dividend u zdroje.

Poslední období ale vypadá jinak. V roce 2025 index MSCI World ex USA v dolarech posílil o 31,85 procenta a za prvních sedm měsíců roku 2026 přidal dalších 11,44 procenta. Data k jinému dni budou vypadat jinak a z minulé výkonnosti se budoucí odvodit nedá.

Jak s tím naložit

Fond bez USA má smysl jako doplněk, ne jako celé portfolio. Vynechává největší akciový trh světa, takže sám o sobě rozložení rizika nezajistí. Víc o tom píšeme v textu o diverzifikaci akciového portfolia.

Typický důvod ke koupi je praktický. Když už někdo drží americký index zvlášť, třeba přes fond na S&P 500, doplní si zbytek světa a sám si určí poměr obou částí. Druhá varianta, tedy jeden globální fond, vyjde jednodušeji, ale poměr Ameriky v něm určuje trh.

Ke koupi potřebujete brokera, který tyto fondy nabízí. Ne každý má v nabídce všechny, u menších fondů z tabulky se to liší nejvíc. Přehled je ve srovnání brokerů pro ETF.