Býčí a medvědí vlajky – využití formace v tradingu

Býčí a medvědí vlajky jsou grafické formace v technické analýze, které se často vyskytují na cenových grafech finančních aktiv, jako jsou akcie, forexové páry, komodity apod. Tyto vlajky jsou považovány za pokračovací patterny, což znamená, že naznačují, že aktuální trend pravděpodobně pokračuje po ukončení krátkodobé korekce.

V popisech vlajky se skoro vždy vynechá žerď, prudký náběh před korekcí. Bez ní formace nedává smysl.

Bez žerdi to není vlajka

Žerď je ten prudký, skoro přímočarý pohyb, který korekci předchází. Thomas Bulkowski, autor Encyclopedia of Chart Patterns, to ve svých identifikačních pravidlech píše natvrdo: kdo nemá přímočarý cenový výběh, nemá vlajku. StockCharts to formuluje stejně, vlajkám i praporkům musí předcházet prudký růst nebo propad.

Ze žerdi se zároveň počítá cíl.

Druhá věc, kterou popisy vynechávají, je čas. Vlajka je krátkodobý útvar a hranice jsou tři týdny. Co trvá déle, klasifikuje Bulkowski jako obdélník nebo kanál. Sám přiznává, že ta hranice je konvence, ale drží se jí celá jeho databáze, takže čísla níž platí pro útvary do tří týdnů.

Záleží i na tom, jak je vlajka udělaná. Bulkowski dává přednost těsné formaci před tou, ve které cena bloumá, vybíhá mimo hranice a nechává v útvaru prázdná místa.

Býčí vlajka

Býčí vlajka je formace, která se objevuje během stoupajícího trendu. Vlajka je tvořena klesající trendovou čárou, která se nachází proti směru trendu. Tato čára slouží jako technická korekce v ceně. Po ukončení korekce se očekává, že se původní vzestupný trend obnoví a bude pokračovat.

Sklon proti trendu je preferovaná podoba, ne podmínka. Bulkowski uvádí, že nejlepší výsledky přicházejí právě u vzestupného vstupního trendu s vlajkou skloněnou dolů, vodorovná vlajka je ale taky vlajka.

Schéma býčí vlajky. ① žerď, prudký náběh před korekcí. ② vlajka, dvě rovnoběžky skloněné proti trendu. ③ proražení horní čáry. ④ měřený cíl, tedy výška žerdi přenesená ode dna vlajky nahoru. Obě oranžové úsečky jsou stejně dlouhé. Zdroj: vlastní zpracování.

Medvědí vlajka

Medvědí vlajka je formace, která se objevuje během klesajícího trendu. Vlajka je tvořena stoupající trendovou čárou, která se nachází proti směru trendu. Tato čára slouží jako technická korekce v ceně. Po ukončení korekce se očekává, že se původní klesající trend obnoví.

Schéma medvědí vlajky, zrcadlový případ. ① žerď míří dolů. ② korekce stoupá mezi dvěma rovnoběžkami. ③ proražení spodní čáry. ④ cíl, tedy výška žerdi odečtená od horní hrany vlajky. Zdroj: vlastní zpracování.

Použití

Tyto formace se vyskytují v silných trendech. Nejedná se ale o formace změny trendu, vlajky totiž trend potvrzují, v podstatě jsou to korekční pohyby v rámci trendu. Svůj název dostaly podle tvaru, který vytvářejí na grafech. V uptrendu se může vyskytnout krátká downtrendová korekce. Cena v krátkém čase klesá, navzdory celkovému vzestupnému trendu.

Spojením maxim v rámci této korekce je možné zakreslit jednu klesající čáru. Spojením minim potom druhou, rovnoběžnou s první. Formace je potvrzena proražením vyšší čáry. Obchoduje se vstupem do long pozice.

V downtrendu se naopak objevují uptrendové korekce. Vlajka se opět objeví mezi rovnoběžnými spojnicemi maxim a minim. Tentokrát ale k potvrzení formace dochází proražením spodní čáry. Obchoduje se vstupem do short pozice.

Za proražení se počítá zavírací cena za linií, ne knot, který ji jen protne. Bulkowski takhle měří své statistiky, takže kdo chce jeho čísla použít, musí počítat stejně. Naměřený rozdíl mezi vstupem na knot a na zavření pro vlajku publikovaný není, je to volba kvůli srovnatelnosti.

Jak vlajka vypadá na svíčkovém grafu. Je to nakreslená ukázka tvaru, ne záznam konkrétního trhu, proto v ní nenajdete ticker ani ceny. ① žerď s vysokým objemem. ② osm svíček korekce v klesajícím kanálu, objem klesá. ③ první zavírací cena nad horní čárou. ④ měřený cíl. ⑤ objem v den proražení. Zdroj: vlastní zpracování.

Objem

Uvnitř vlajky objem obvykle klesá. Bulkowski to naměřil zhruba ve třech čtvrtinách případů, konkrétně u 74 až 77 procent podle směru proražení. Je to popisná vlastnost formace, ne podmínka, kterou musí setup splnit.

S objemovým výbuchem při proražení je to jinak, než se běžně píše. Klasická literatura ho doporučuje jako potvrzení, Bulkowski ale běžnou vlajku do své studie objemu při proražení vůbec nezařadil, takže pro ni preferenci nepublikuje. U příbuzného útvaru, o kterém je řeč níž, vyšla dokonce opačně. Podrobněji o čtení objemu píšeme v článku o volume indikátoru.

Čísla, která formace unese

Všechna čísla níž jsou z Bulkowského databáze aktualizované v srpnu 2020.

Dvě věci k tomu patří. Za prvé, těch 44 procent se u vlajky měří jinak než u ostatních formací, z krátkodobého cenového výkyvu, ne až po konečné maximum. Srovnávat to přímo s mírou selhání hlavy a ramen tedy nejde. Za druhé, podíl 60 procent proražení vzhůru platí přes všechny vlajky bez ohledu na to, jakým směrem mířil vstupní trend. Číslo pro pokračování proti otočení Bulkowski nepublikuje a dopočítat se nedá.

Vlajka nemá v jeho žebříčku formací pořadí vůbec, právě kvůli odlišnému způsobu měření.

Vlajka, praporek, nebo klín

Zaměnit se dají snadno a u klínu to stojí peníze, protože se obchoduje na opačnou stranu.

Medvědí vlajka, tedy rovnoběžný stoupající kanál, vypadá skoro stejně jako stoupající klín. Ten ale v uptrendu proráží dolů v 60 procentech případů. Sbíhavým útvarům se věnujeme v článku o trojúhelnících.

Vlajka po stoprocentním výběhu je jiná formace. Když cena vyroste o víc než 90 procent za necelé dva měsíce a pak zkonsoliduje, mluví Bulkowski o high and tight flag a vede ji jako samostatný pattern s vlastními čísly, průměrným vzestupem 39 procent a selháním 15 procent. Ta čísla se na běžnou vlajku vztáhnout nedají a jejich záměna je nejčastější chyba v textech na tohle téma.

Kam se stopem a kam s cílem

Cíl se počítá z výšky žerdi. U býčí vlajky se ta výška přičte ke dnu vlajky, ne k bodu proražení, u medvědí se od horní hrany odečte. Vyjde zhruba v polovině případů, takže brát ho jako celou pozici je odvážné.

Stop patří pod formaci, ale je rozdíl mezi dnem vlajky a spodní čárou. Dno je pevná úroveň, spodní čára je šikmá a v čase se posouvá. Publikovaná studie o umístění stopů, kterou Bulkowski dělal na vzestupných trojúhelnících, dvojitých dnech a obdélnících, došla k tomu, že těsný stop pár centů pod minimem průlomového dne se trefí v 61,5 procenta případů s průměrnou ztrátou 2,19 procenta, zatímco široký stop pod desetidenním minimem jen v 14,9 procenta se ztrátou 7,53 procenta. Vlajky ve vzorku nebyly, takže je to vodítko, ne měření na téhle formaci.

Alternativou je stop odvozený od volatility. Bulkowski pro něj uvádí Kaufmanovu metodu, tedy průměrné denní rozpětí za 22 barů vynásobené dvěma a odečtené od posledního minima. Když je dno vlajky blíž než běžný denní šum, těsný stop vás vyhodí dřív, než se stihne cokoli stát. Práci se stopy rozebíráme v článcích o stop lossu a take profitu a o trailing stopu.

Počítejte s tím, že čerstvě otevřená pozice běžně nejdřív couvne zpátky k hraně formace. Napříč všemi typy formací Bulkowski naměřil takový návrat u 58 procent případů, s průměrnou dobou deseti dnů. Konkrétní číslo pro běžnou vlajku publikované není.

Na forexu a v kryptu je to jinak

Forex je mimoburzovní trh, kde se obchody nesbíhají do jednoho centrálního výkazu, takže žádný celkový objem neexistuje. Co většina platforem kreslí jako objem, je tick volume, tedy počet ticků z feedu jednoho brokera. MetaTrader to ostatně rozlišuje sám, má zvlášť tick_volume a real_volume. Podmínka o klesajícím objemu se tedy na měnách neověřuje stejnou veličinou.

V kryptu je problém jiný. Podle studie publikované v Management Science v roce 2023 tvoří na neregulovaných burzách wash trading v průměru přes 70 procent vykazovaného objemu. Objemový filtr tam nedává smysl a zbývá jen cenová struktura.

Bulkowského čísla pocházejí z databáze akcií na denních datech. Srovnatelná statistika vlajek pro forex, krypto ani pro intradenní grafy publikovaná není. Kdo obchoduje vlajky na patnáctiminutovém grafu měnového páru, nemá pro to žádná měření, jen analogii. Obecně k tomu, co technická analýza umí a neumí, máme článek o efektivitě technické analýzy.