Burzovně obchodované fondy (ETF) se staly jedním z nejoblíbenějších investičních nástrojů pro dlouhodobé investory. Jejich popularita pramení především z nižších nákladů ve srovnání s aktivně řízenými fondy. Nicméně i zdánlivě nízké náklady mohou mít v dlouhodobém horizontu významný dopad na celkový výnos investice.
Představte si situaci, kdy investujeme 10 000 EUR na 30 let s předpokládaným ročním výnosem 7 %. Rozdíl mezi ETF s celkovými poplatky od 0,2 % do 1 % ročně může na konci investičního horizontu představovat rozdíl až několik tisíc eur. Jak tedy porozumět všem nákladům spojeným s investováním do ETF?
Pro komplexní pochopení nákladové struktury ETF je třeba se zaměřit na dva hlavní ukazatele:
- Total Expense Ratio (TER) – celkový ukazatel nákladovosti
- Total Cost of Ownership (TCO) – celkové náklady na vlastnictví
Zatímco TER je snadno dohledatelný a často propagovaný poplatek, TCO poskytuje realističtější obraz o skutečných nákladech investice do ETFka. V tomto článku se podrobně podíváme na oba ukazatele, jejich složky a dopady na nákladovost investice.
Co je Total Expense Ratio (TER)?
Total Expense Ratio (celkový ukazatel nákladovosti) vyjadřuje celkové roční náklady na správu a provoz ETF fondu. Tento poplatek je automaticky odečítán z hodnoty ETF a projevuje se v jeho výkonnosti. TER se uvádí jako procento z celkové hodnoty spravovaných aktiv a představuje minimální náklad, který investor platí při dlouhodobém držení ETF.
TER je důležitý ukazatel ze tří hlavních důvodů:
- Transparentnost – poskytuje jasný přehled o základních nákladech fondu
- Srovnatelnost – umožňuje jednoduché porovnání nákladovosti různých ETF
- Předvídatelnost – náklady jsou stabilní a dobře předvídatelné
TER se skládá ze čtyř hlavních kategorií nákladů. Největší část (50-80 %) tvoří manažerský poplatek, který pokrývá správu portfolia, sledování indexu a rebalancování. Dále zahrnuje administrativní náklady (účetnictví, audit, právní služby), marketingové a distribuční náklady regulované směrnicí MIFID II (propagace, dokumentace KID) a poplatky za úschovu placené depozitáři (úschova cenných papírů, vypořádání obchodů, monitoring).

Graf zobrazující rozpětí ukazatele nákladovosti (TER) pro různé typy ETF fondů, od nejlevnějších širokých akciových indexů až po nejdražší tematické ETF.
Infografika zobrazuje typické rozpětí celkového ukazatele nákladovosti (TER) pro různé typy ETF fondů. Nejnižší náklady mají široce diverzifikované akciové ETF sledující hlavní tržní indexy (0,03-0,20 %), následované státními dluhopisovými ETF (0,05-0,20 %). Se zvyšující se specializací rostou i náklady – sektorové akciové ETF (0,20-0,50 %) a korporátní dluhopisové ETF (0,15-0,40 %) jsou dražší kvůli užšímu zaměření.
Nejvyšší náklady najdeme u specializovaných ETF, jako jsou tematické ETF (0,40-0,75 %), ETF zaměřené na rozvojové trhy (0,30-0,70 %) nebo high-yield dluhopisové ETF (0,40-0,70 %), což je dáno jejich komplexnější správou, menším objemem aktiv a náročnějším přístupem na cílové trhy.
Je důležité poznamenat, že TER není jediným nákladem spojeným s investováním do ETF. Proto by investoři měli při svém rozhodování zohlednit i další náklady, které jsou zahrnuty v ukazateli TCO (Total Cost of Ownership), kterému se budeme věnovat v další části článku.
Co je Total cost of ownership (TCO)?
Total Cost of Ownership (celkové náklady na vlastnictví) představuje komplexní pohled na skutečné náklady spojené s investováním do ETF. Zatímco TER zachycuje pouze přímé náklady správy fondu, TCO zahrnuje všechny náklady, které investor musí vynaložit při nákupu, držení a prodeji ETF.
Mezi dodatečné náklady nad rámec TER patří několik klíčových složek. První je spread, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou ETF, který může u méně likvidních fondů dosahovat 0,1-1 % nebo i více, přičemž vyšší spready jsou typické zejména pro specializované ETF a v obdobích zvýšené tržní volatility.
Druhou složkou jsou brokerské poplatky za nákup a prodej ETF, které mohou být buď fixní (například 10 EUR za obchod) nebo procentuální, přičemž různí brokeři nabízejí různé poplatkové struktury a často zvýhodňují pravidelné investování.
Třetí významnou složkou jsou náklady na měnové konverze, které vznikají při nákupu ETF v jiné měně a zahrnují jak přímé poplatky za konverzi (obvykle 0,1-1 %), tak skryté náklady v podobě méně výhodného směnného kurzu, což lze optimalizovat využitím víceměnových účtů nebo volbou ETF v domácí měně. Poslední složkou jsou daňové aspekty, zahrnující různé zacházení s dividendami, srážkové daně v zemích původu, možnosti optimalizace prostřednictvím volby mezi akumulačními a distribučními ETF a daňové dopady při prodeji ETF.
Příklad investice 10 000 EUR vs. 1 000 EUR do stejného ETF (S&P 500):
Představme si modelovou situaci, kdy investor plánuje investovat 1000 a 10 000 EUR do ETF sledujícího americký akciový index S&P 500. V příkladu používáme brokera, který má fixní poplatek 10 Eur za prodej i nákup:
Investice 10 000 EUR:
- TER (správa fondu): 0,2 % = 20 EUR
- Spread (nákup/prodej): 2× 0,1 % = 20 EUR
- Broker (poplatky): 2× 10 EUR = 20 EUR
- Měnová konverze: 2× 0,3 % = 60 EUR TCO celkem: 120 EUR (1,2 %)
Investice 1 000 EUR:
- TER (správa fondu): 0,2 % = 2 EUR
- Spread (nákup/prodej): 2× 0,1 % = 2 EUR
- Broker (poplatky): 2× 10 EUR = 20 EUR (stále stejná fixní částka!)
- Měnová konverze: 2× 0,3 % = 6 EUR TCO celkem: 30 EUR (3 %)


U menších investic je procentuální dopad TCO výrazně vyšší kvůli fixním poplatkům (zejména brokerským), které zůstávají stejné bez ohledu na velikost investice. Proto je při investování menších částek do ETF důležité využívat brokery s nízkými nebo nulovými poplatky, zvážit pravidelné investování se zvýhodněnými podmínkami, nebo případně nashromáždit větší částku před provedením jednorázové investice.
Závěr a shrnutí
Při výběru ETF je klíčové zohlednit všechny nákladové složky, nejen základní TER. U krátkodobého investování (do 1 roku) mají největší dopad jednorázové náklady jako spread a brokerské poplatky, zatímco u dlouhodobého horizontu (5+ let) hraje hlavní roli TER, protože jednorázové náklady se rozprostřou v čase.
Pro pravidelné investování menších částek je vhodné využívat brokery bez poplatků zá nákup a prodej ETF, zatímco u jednorázových větších investic se vyplatí zaměřit na nízký TER. Informace o jednotlivých nákladech lze najít v dokumentu KIID, na webových stránkách poskytovatelů ETF, ve factsheetech fondů a v cenících brokerů.
- Co je Rule of 40? (Vysvětlení) - 6. 2. 2025
- Tato nejdražší akcie z indexu S&P 500 zase všem vypálila rybník - 4. 2. 2025
- Deepseek mění pravidla hry, splaskne AI bublina? - 2. 2. 2025