Co je to dluhopis / dluhopisový fond?
Dluhopis je cenný papír vydaný emitentem, který se zavazuje splatit sadu kuponů (obvykle splatných jednou ročně ke stanovenému datu) a zároveň ke dni splatnosti uhradit nominální hodnotu dluhopisu. Právě těmito dvěma charakteristikami se dluhopisy odlišují od akcií, kde výše dividend není předem známa (závisí na hospodářském výsledku společností) a splatnost akcií je v podstatě nekonečná.
- Dluhopisový fond investuje do různých typů obligací. Obvykle investuje do dluhopisů s různou dobou splatnosti, od různých emitentů a někdy také denominovaných v různých měnách, aby dosáhl co nejlepší kombinace (potenciálních) výnosů a rizika:
Doba splatnosti a durace
Fondy peněžního trhu i fondy dluhopisové investují do instrumentů s pevným výnosem; hlavní rozdíl však spočívá v (průměrné) délce doby do splatnosti těchto nástrojů. Ve fondu peněžního trhu je maximální doba do splatnosti zpravidla kratší než jeden rok, často je však výrazně kratší. V dluhopisovém fondu mohou mít investice splatnost mnohem delší, často až do 30 let. Je nasnadě, že s prodlužující se dobou splatnosti roste i riziko – čas bychom proto měli vnímat jako rizikový faktor.
K měření tohoto rizika (u jednoho cenného papíru nebo ve srovnání různých cenných papírů) používají investoři do dluhopisů termín durace. K matematickému výkladu durace však rozsah tohoto článku nestačí; důležité je ovšem vědět, že čím vyšší je durace dluhopisu, tím větší je jeho citlivost na pohyb úrokových sazeb či výnosů – a tím vyšší je také riziko.
- Obecně platí, že vztah mezi dobou do splatnosti a durací je pozitivní, což znamená, že při srovnání dvou dluhopisů má dluhopis s delší dobou do splatnosti také vyšší duraci.
Vztah ceny k výnosu
Proč je durace – nebo jinak řečeno citlivost dluhopisu na změnu úrokových sazeb důležitá? Nejdůležitějším vztahem pro pochopení investic do dluhopisů je inverzní vztah mezi výnosem a cenou dluhopisu. Pokles výnosů (úrokových sazeb) vede ke zvyšování cen dluhopisů (viz obrázek 1). Tento vliv je mnohem silnější u dluhopisu s vyšší durací. Nyní můžeme vyslovit první závěr: pokud se investor domnívá, že výnosy porostou, měl by prodat dluhopisy s vysokou durací a nakoupit dluhopisy s nízkou durací.
- Jestliže je ovšem přesvědčen, že výnosy budou klesat, měl by dělat přesný opak.
Rizika úrokových sazeb a kreditní rizika
Riziko popsané v předchozím odstavci se nazývá úrokové riziko. U vládních dluhopisů (popis různých typů dluhopisů je uveden dále) se jedná v podstatě o hlavní riziko. Protože vlády mají moc zvyšovat daně anebo (v extrémních případech) tisknout peníze, investor si může být poměrně jist, že obdrží kupónové platby a také úhradu nominální hodnoty dluhopisu. U dluhopisů jiných vydavatelů je tato skutečnost mnohem méně samozřejmá. Společnost, která vydala dluhopis, může zkrachovat a nemusí být schopna splnit své závazky (vůči držitelům dluhopisů). Aby tito (nevládní) emitenti přilákali investory, musí nabídnout vyšší kupónový výnos, aby tak investorům vykompenzovaly dodatečné (kreditní) riziko. Takzvané ratingové agentury pomáhají investorům hodnotit kreditní riziko emitentů a jejich emisí.
- Ratingové agentury rozlišují dluhopisy výběrové, špičkové kvality (AAA) od dluhopisů, které představují vysoká kreditní rizika (C a D). Dluhopisy ohodnocené známkou AAA nabízejí zpravidla nejnižší výnosy a spekulativní dluhopisy zase nabízejí výnosy nejvyšší.