Hodnotoví investoři se oproti početnějším růstovým investorům řídí mnoha pravidly, které se na první pohled mohou zdát zbytečné. Tak je tomu i u třech sektorů, kterým se hodnotoví investoři vyhýbají obloukem.
Pokud sledujete akciové trhy, určitě jste si všimli, že legendární investoři jako Warren Buffett nebo Charlie Munger systematicky ignorují určité sektory ekonomiky. Není to náhoda – jejich přístup je založený na desetiletích zkušeností a důkladné analýze fundamentálních charakteristik různých odvětví. Zkuste se, ale na tyto sektory podívat jejich pohledem. Zjistíte, že je k rozhodnutí nenakupovat akcie zmíněných sektorů vedou racionální argumenty.
Největší sektorové hrozby na akciovém trhu
Hodnotoví investoři se typicky vyhýbají několika sektorům, které jsou charakteristické vysokou nejistotou a obřím rizikem. Patří mezi ně především technologické startupy, které často nemají prokázaný obchodní model a jejich ocenění je založeno především na očekávaném budoucím růstu.
Dále jsou to biotechnologické společnosti, jejichž úspěch často závisí na schválení jediného léku či terapie, přičemž většina z nich je ztrátová a spaluje hotovost na výzkum a vývoj. Sektor těžby kryptoměn je také problematický kvůli své extrémní volatilitě a závislosti na cenách kryptoměn, stejně jako vysokým provozním nákladům. Módní maloobchod představuje další rizikový sektor vzhledem k jeho cyklické povaze a závislosti na měnících se preferencích spotřebitelů.
Letecké společnosti jsou pak známé svou nízkou ziskovostí a vysokými fixními náklady, přičemž jsou velmi citlivé na ceny paliva a ekonomické cykly. Všechny tyto sektory sdílejí společné charakteristiky, které odporují principům hodnotového investování – nízkou předvídatelnost budoucích příjmů, vysokou kapitálovou náročnost, slabou konkurenční výhodu, závislost na externích faktorech mimo kontrolu společnosti a často negativní volné peněžní toky.
Bankroty na akciové trhu podle sektorů
Tento graf zobrazuje počet bankrotů amerických společností v různých sektorech ekonomiky za období od 1. ledna do 30. září 2024. Data byla sestavena společností S&P Global Market Intelligence a zahrnují jak veřejné společnosti, tak soukromé firmy s veřejným dluhem.
Consumer discretionary (spotřební zboží) vede žebříček s 81 bankroty, což naznačuje významné problémy v sektoru volnočasového zboží a služeb. Následují průmyslové podniky (60 bankrotů) a zdravotnictví (48 bankrotů).
Nejnižší počet bankrotů byl zaznamenán v sektoru utilit (3), což může být dáno stabilnější povahou tohoto odvětví a regulovaným prostředím.
Je důležité poznamenat, že tato data zahrnují pouze společnosti splňující určitá kritéria:
- Veřejné společnosti nebo soukromé firmy s veřejným dluhem
- Aktiva nebo závazky při podání bankrotu musí být alespoň 2 miliony USD
- U soukromých společností musí být aktiva nebo závazky minimálně 10 milionů USD
Celkem bylo v roce 2024 podáno 198 bankrotů, ale pro některé z nich nebyl k dispozici údaj o primárním sektoru. Data byla kompilována k 3. říjnu 2024.
Surovinový sektor: Past cykličnosti
Surovinový sektor je učebnicovým příkladem odvětví, kterému se zkušení hodnotoví investoři vyhýbají. Společnosti jako Exxon Mobil nebo Rio Tinto čelí několika zásadním problémům. Především jsou extrémně závislé na cenách komodit, které nemohou kontrolovat. Když cena ropy klesne o 50 %, ani ten nejschopnější management nemůže zabránit propadu ziskovosti.
Úroveň rizika: Velmi vysoké
- Volatilita cen komodit
- Vysoké kapitálové výdaje
- Cyklická povaha odvětví
Co je ještě závažnější, tyto společnosti vyžadují masivní kapitálové výdaje na udržování a rozšiřování těžby. Když objevíte nové ložisko ropy, nemůžete jej začít těžit následující týden – potřebujete miliardy dolarů na infrastrukturu. A co když ceny mezitím klesnou? Přesně to se stalo mnoha těžařům břidlicové ropy v USA, kteří skončili v bankrotu.
Technologický sektor: Sázka na nejistou budoucnost
Technologický sektor je fascinující svým inovačním potenciálem, ale také nesmírně rizikový. Vzpomeňme si na Nokia – v roce 2007 měla 50% podíl na trhu mobilních telefonů. O pět let později byla prakticky irelevantní. Nebo Yahoo, které mohlo koupit Google za směšnou částku, ale neudělalo to. Dnes je Yahoo jen stínem své bývalé slávy.
Úroveň rizika: Vysoké
- Rychlá technologická obsolescence
- Vysoké P/E násobky
- Intenzivní konkurence
Problém technologického sektoru není v tom, že by negeneroval zisky – problém je v ocenění a udržitelnosti konkurenční výhody. Když platíte 100násobek zisků za akcii, předpokládáte, že společnost bude růst astronomickým tempem po velmi dlouhou dobu. Historie nám ale ukazuje, že technologické výhody jsou většinou dočasné.
Utilities: Stabilita za vysokou cenu
Sektor veřejných služeb je často považován za „bezpečný přístav“ díky stabilním příjmům a regulovanému prostředí. Ale právě regulace je dvojsečnou zbraní. Když rostou ceny vstupů (například zemního plynu), není vůbec jisté, že regulátor dovolí přenést tyto náklady na spotřebitele.
Úroveň rizika: Střední
- Regulatorní zásahy
- Závislost na cenách vstupů
- Pomalý růst
Navíc, utility čelí obrovským výzvám v podobě přechodu na obnovitelné zdroje energie. Transformace energetického mixu vyžaduje masivní investice, jejichž návratnost je nejistá. Německé utility jako RWE nebo E.ON jsou výmluvným příkladem toho, jak může energetická transformace decimovat hodnotu pro akcionáře.

Interaktivní koláčový graf zobrazující rozložení hlavních akciových sektorů s jejich procentuálním zastoupením. Data se mohou měnit a přibližně odpovídají typickému rozložení v globálních akciových indexech.
Jakým sektorům se tedy vyhnout?
- Surovinový sektor (Basic Materials) se zabývá získáváním a nakládáním s nerostnými materiály jako jsou ropa, zemní plyn, železné, měděné či zlaté rudy, ale také například dřevo. Jde o společnosti těžařské, důlní, rafinérie, pily, chemičky, ale také společnosti, které se zabývají objevováním nových ložisek.
Proč se mu vyhnout?
Suroviny jsou vždy prvním článkem v řetězci výroby, a proto ještě nenesou významnou přidanou hodnotu, kterou by mohl těžař a prodejce suroviny zohlednit v ceně, resp. marži. Ta je dána cenou na světových trzích a je prakticky nemožné, aby ji samotný těžař dokázal zvyšovat, aniž by ho konkurence nezničila. Koupili byste ropu od šejka, který ji prodává o 50 % dráž než všichni ostatní? Pravděpodobně ne.
Navíc jsou tyto společnosti náchylné na změny v tržním cyklu. Pokud například zažívá útlum ocelářský průmysl, mají těžaři problém udat vytěženou rudu a kvůli jejímu nadbytku na trhu padá cena strmě dolů.
Významní zástupci: Exxon Mobil, Chevron
- Technologický sektor (Technology) je pravděpodobně nejpopulárnějším sektorem vůbec. Patří tady společnosti, které se ve většině případů objevily s vynálezem internetu. Jsou to poskytovatelé informačních služeb, telekomunikací, tvůrci aplikací, softwaru, ale také hardwaru. Jednoduše vše, co se točí okolo internetu, počítačů a mobilů.
Proč se mu vyhnout?
Technologické společnosti (a zejména ty, které se profilují jen v abstraktním prostředí internetu) jsou díky své popularitě chybně oceňovány, resp. cenově nadhodnoceny. Prodávají se za naprosto neopodstatnitelné násobky zisků, klidně i přes hodnotu P/E 100. Koupili byste si společnost, u které by se vám investice vrátila až za sto let? Pravděpodobně ne.
Navíc, pokud pamatujete Dot-com bublinu, víte, že v technologiích jsou dnešní vítězové – zítřejšími poraženými. Vzpomeňte si na společnost Nokia, která investovala nesmírné množství kapitálu do vývoje, až to přestala zvládat. Jen tak tak se vyhnula bankrotu, ale všechny její patenty koupila konkurence, kterou už Nokia nikdy nedohnala.
Významní zástupci: Google, Facebook
- Sektor veřejných služeb (Utilities) nabízí koncovým zákazníkům, ať už jimi jsou domácnosti či podniky, základní služby, jakými jsou elektrická energie, voda, plyn, případně teplo. Jsou to elektrárny, vodárenské podniky, plynárny či teplárny.
Proč se mu vyhnout?
Je pravdou, že část tohoto odvětví je poměrně stabilně rostoucí, a to především pokud jde o vodu. Ta může být velmi zajímavou hodnotovou investicí. Problém nastává především u elektráren, plynáren či tepláren, jejichž ziskovost mohou ovlivnit výkyvy cen vstupních surovin (uhlí, plyn apod.) a také přílišná státní regulace.
Významní zástupci: NextEra, Duke Energy
Co z toho plyne pro investory?
Hodnotoví investoři se těmto sektorům nevyhýbají proto, že by v nich nebylo možné vydělat peníze. Vyhýbají se jim proto, že předvídatelnost budoucích výnosů je v těchto sektorech velmi nízká, zatímco kapitálové nároky jsou často enormní.
Pro běžného investora z toho plyne jednoduchý závěr: Pokud nemáte speciální znalosti nebo informační výhodu v daném sektoru, je rozumnější následovat příklad úspěšných hodnotových investorů a zaměřit se na předvídatelnější odvětví s lepší ekonomikou podnikání.
Mnohem lepší je investovat do společností, které:
- Mají silnou značku a loajální zákazníky
- Nepotřebují masivní kapitálové výdaje
- Mohou relativně snadno zvyšovat ceny
- Mají předvídatelné příjmy
- Nejsou závislé na faktorech mimo jejich kontrolu
Takové společnosti najdete spíše mezi výrobci spotřebního zboží, poskytovateli profesionálních služeb nebo v sektoru zdravotnictví. A právě tam také většinou investují ti nejúspěšnější hodnotoví investoři.
- Newyorská burza cenných papírů – NYSE: První americká burza - 27. 6. 2025
- Pražská burza: Dividendové království ve střední Evropě - 27. 6. 2025
- Tokijská burza (TSE): Brána pro Japonský akciový trh - 26. 6. 2025