Bollingerovo Pásmo je indikátor, který dovoluje uživatelům porovnat volatilitu a relativní cenovou úroveň během časové periody, vymyslel ho Johnem Bollinger, po kterém se i jmenuje.
Bollingerova pásma (BB – Bollinger Bands), umožňují uživatelům porovnávat volatilitu a relativní cenovou hladinu za určitou časovou periodu. Jsou to indikátory založené na klouzavém průměru a standardní odchylce, díky níž jsou pásma vzhledem ke stávající volatilitě trhu rozšířená nebo úzká. 95% cenové akce se bude konat v Bollingerových pásmech, a tak budou obecně působí jako silné oblasti supportu a rezistence.
V některých případech je možné úspěšně obchodovat s rostoucí nebo klesající cenou z jedné Bollingerovy linky na druhou. Když trend začne a volatilita trhu vzroste, rozestup Bollingerových pásů se zvětší a jak se trend zpomalí, Bollingerovy pásma se zúží.
Standardní odchylka je statistický termín, který poskytuje zobrazení volatility. Použití standardní odchylky zajišťuje, že pásma budou reagovat rychle na pohyby ceny a odrážet periody vysoké a nízké volatility. Ostré nárůsty (nebo poklesy) ceny a z toho důvodu volatility budou vést k rozšíření pásem.
Pro výpočet Bollingerova pásma jsou nejčastěji používány závěrečné ceny. Mohou být také použity jiné variace, včetně typických a vážených cen.
Bollinger doporučuje použít 20denní SMA pro středovou linii a 2 krát standardní odchylku pro vnější hranice. Délka SMA a počet standardních odchylek mohou být nastaveny tak, aby se lépe přizpůsobily individuálním prioritám a specifickým charakteristikám trhu. Metoda pokusů a omylů je jedna z metod pro určení vhodné délky klouzavého průměru.
Pro určení vhodného počtu period může být použit jednoduchý vizuální odhad. Bollingerovo pásmo má zahrnovat většinu cenového pohybu, ale ne celý. Po výrazných pohybech je proniknutí pásem normální. Vyskytne-li se proniknutí okrajů pásem příliš často, pak je zapotřebí delší klouzavý průměr. Pokud se ceny zřídka dotýkají okrajů pásem je zapotřebí kratší klouzavý průměr.
Přesnější metoda pro určení délky klouzavého průměru je jeho porovnáním s reakcí na cenové dno. Pro vytvoření dna a revers sestupného trendu, musí cena vytvořit dno, které je vyšší než předchozí dno. Správně nastavené Bollingerova pásma má udržet support vytvořený druhým (vyšším) dnem. Pokud druhé dno pronikne přes spodní pásmo, je klouzavý průměr je příliš krátký.
Pokud druhé dno zůstane nad spodní hranicí pásma pak je klouzavý průměr příliš dlouhý. Stejná logika může být použita pro cenové nárůsty. Obecně Bollinger doporučuje 10-denní klouzavý průměr pro krátkodobé a 20-denní klouzavý průměr pro střednědobé a 50-denní klouzavý průměr pro dlouhodobé účely.
Kromě určení relativních cenových úrovní a volatility, Bollingerovo pásmo může být kombinováno s cenovými a jinými indikátory generující signály a předpovídajícími cenové pohyby. Dvojité dno nákup: Nákupní signál dvojité dno vzniká, když ceny proniknou spodní hranici a zůstanou nad spodní hranicí poté, co se vytvoří příslušné dno. Jedno dno může být vyšší nebo nižší než druhé. Důležitá věc je, že druhé dno zůstává nad spodní hranicí. Býčí signál je potvrzený, když se cena pohne nad střed, nebo jednoduchý klouzavý průměr.
Prudké změny ceny se mohou vyskytnout poté, co se pásmo zúžilo a volatilita je nízká. V tomto případě Bollingerova pásma nenaznačují žádné směřování cen. Směrování musí být určeno s použitím jiných indikátorů a aspektů technické analýzy. Mnohé cenové pohyby procházejí obdobím vysoké volatility následujícím obdobím nízké volatility. S použitím Bollingerových pásem mohou být tato období snadno identifikována vizuálním odhadem. Úzké pásmo označuje nízkou volatilitu a široké pásmo označuje vysokou voaltilitu. Volatilita může být důležitá pro opční hráče, protože ceny opcí budou nižší, když je volatilita nízká.
Bollinger Bounce – Odraz
S tímto pojmem známe se spojují odrazy v Bollingerových pásmech, děje se tak proto, že Bollingerova pásma fungují jako supporty a menší rezistence. Na grafech s delším časovým horizontem jsou tyto supporty a rezistence silnější než na grafech s kratšími obdobími. Cena obvykle směruje k návratu do střední oblasti Bollingerových pásem, což je zvláště časté v obdobích, kdy se trh pohybuje v určitém rozmezí. Tato myšlenka může být užitečná při identifikaci maximálních a minimálních bodů, stejně jako pro určení vhodných vstupních a výstupních úrovní.
Bollingerův stisk (Bollingerova kontrakce)
Jak jsme si mohli povšimnout, Bollingerova pásma dobře fungují na trzích s horizontálními pohyby, zatímco na trzích s trendovými pohyby je vhodný vstup do obchodu možný po období klidu. Toto klidné období je naznačeno smršťováním Bollingerových pásem, kdy se snižuje volatilita. Během tohoto úseku s nízkou volatilitou a omezeným pohybem ceny se pásma stahují a vytvářejí úzký a téměř horizontální kanál. Pokud přecházíme z klesajícího trendu a svíce prorazí dolní hranici kanálu, je pravděpodobné, že pokračuje medvědí trend. V případě, že přecházíme z rostoucího trendu a kanál je proražen směrem nahoru, je pravděpodobné, že cena bude nadále stoupat.
I když Bollingerova pásmo mohou pomoci generovat nákupní nebo prodejní signály, nejsou navrženy pro určení budoucího směru cenového pohybu. Pásmo bylo navrženo pro rozšíření jiných analytických technik a indikátorů. Samo Bollingerovo pásmo slouží pro dvě primární funkce.
Cenové pohyby mohou kolísat mezi obdobími vysoké a nízké volatility. Schopnost označit období nízké volatility, může sloužit jako výstraha pro monitorování chování ceny daného aktiva. Ostatní aspekty technické analýzy, jako momentum, klouzavé průměry, mohou být pak použity na pomoc pro určení směru případného prolomení. Pamatujte, že nákupní a prodejní signály nejsou dány, když cena dosáhne horní nebo dolní hranice pásma.
Takové úrovně pouze určují, že cena je relativně vysoko nebo nízko. Daný instrument pak může být přeprodaný nebo překoupený pro širší časové období. Poznání, zda je cena aktiva už příliš vysoká nebo nízká, může zlepšit využití ostatních indikátorů.